Leden 2011

//Pondělí// Horečnaté blouznění a ospalé čekání...

31. ledna 2011 v 17:29 | Leila |  Leila
Revolution Begins - by Amber http://aw-gfx.blog.cz/rubrika/avatars-other
Zdravím Vážení, moji milí!
Ležím v posteli, je mi příšerná zima, myslím, že mám furt teplotu, bolí mě oči, spím celý den. Dnes jsem si postavila hlavu a vyrazila do školy. Rozdávalo se vysvědčení, pohoda. Dostali sjme akorát známky z dějáku - pohoda. Nevím co se se mnou děje, teplotu jsem neměla pomalu X let. Je mi na nic.
Jinak furt očekávám odpověď Paní K. Ve škole prej neměla čas a já očekávám nejhorší možnou možnost...

A jinak gratulujte mi, nadávejte mi, říkejte mi šprtko, já mám S-A-M-É!!! Jsem super mega nadšená, do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli mi všichni fakt daj ty známky co mi slibovali, protože druhé pololetí bude na tom extrémně hůř :D Ale to už není podstatné.
Dostali jsme i zápisové lístky, přihlášky na školy...
Číst můj posudek je teda něco...

A jelikož jsem dneska vážně grogy a přestože píšuu už ve středu ze zemáku na nějakých 10 A4 půjdu se za chvíli odebrat zpátky do říše snů a s napětím ve snech očekávat a představovat si jednoduchou větu. "Líbíš se mu..." Zjistila jsem navíc, že jsem nemožný zbabělec. Můj mozek už je tak degenerovaný, že se prostě nepřinutím ani za ním jít, nebo na něho křiknout, co má za známky, když ostatních se v klidu zeptám.

- Jsem zbabělec
- Jsem nemocná ale zítra když už tak, tak jdu ráno k doktorce ale do školy JDU! JE to totiž čím dál lepší...
- Tanečnice za mnou sama od sebe (!!!) přišla na zastávku a kecaly jsme...
- K. Se se mnou zázračně baví...
- Paní T. je Paní T. a ke všemu prostě kráva obřích rozměrů, protože si nevzala z pátku zhola nic!!!
- Paní T. už mi opět neodpoví na pozdrav
- Pálí mě oči
- Bojím se, že když tenhle týden nebudu cvičit opět naberu...
- Na jídlo se ani nemůžu podívat, stlačím tak jedno sousto, jinak popíjím hektolitry čaje (a ne nestává se ze mě anorektička, jen se mi zvedá žaludek)
- Máti mi furt říká, ať sem doma
- Mám nehorázně hnusnej bolící kašel...
- Poprvé co jsem nemocná se nemůžu smát a už mě to štve...
- Už je mi úplně jedno jestli mě někdo pomlouvá, bavit se se mnou bude pár lidí vždycky...
- Dneska jsem jedla nejlepší buchtu co jsem kdy jedla :D pekla ji naše třídní...

//001// Challenge - Potížistka

31. ledna 2011 v 15:44 | Leila |  Challenge "Books in my thoughts"
Challenge "Books in my thoughts"
První knížka, kterou dávám do této Challenge. Nemám teď poslední dobou na nic čas, natož na čtení. A také nemám přístup ke čtení "novinek", takže jsem omezená knihovnou. Nicméně, snažila jsem se nad knihou opravdu zamyslet...

Potížistka - Lenka Lanczová (Víkend, 2008)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Kdysi jsem ji už jednou četla, zaujal mě název knížky a do Challenge ji přidávám, protože je to snad jediná knížka, která mě rozbrečí.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Nevědomost problémů

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Překonávat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být Šárkou, protože opravdu bych si nechtěla prožít to, co ona, ale naopka bych chtěla mít její pusu, protože některé hlášky byly fakt dobré. Uměla dobře reagovat.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Určitě to, že celou knížku je Šárčino tajemství zahaleno a já jsem napříkald nečekala, co to nakonec bylo. Knížka mě dokázala rozesmát a jak už jsem jednou řekla, je to jediná knížka, která mě na konci vždycky rozbrečí...

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Na začátku mi vadilo, jak byla popisována Šárka, jak si furt říkala, že je divná a jiná než ostatní. Ke konci knížky se to ale zlepšilo...

//002// - Weekly "So be it"

30. ledna 2011 v 19:53 | Leila |  Weekly "So be it"
weekly "So be it"
Druhý týden máme za sebou a tudíž je tady druhý příspěvek do mého soukromého shrnutí.

1. Shlédla jsem: Big Bang Theory (jak žalostné)

2. Přečetla jsem (popřípadě čtu): Pán prstenů: Dvě věže, Potížistka, Sběratelka polibků (já se dala na dívčí romány... Jak žalostné)

3. Nejvtipnější moment: Pátek před druhou hodinou, kdy se rozhodovalo kdo bude tančit v hudebce s kým...
Pan Tajemný: "To máte dobré a s kým budu tančit já?
Leila: No se mnou přece...
Pan Tajmený: Jo super

4. Překvapení: Pátek, spolužačka dostala sodu, známky z angličtiny

5. Nejlepší moment: S Tanečnicí hovory na zastávce, V němčině mi napovídal Pan Tajemný

6. Poslouchám: Taylor Swift

7. Nejoblíbenější věc:

8. Kreslím: Nic, i když bych měla alespoň udělat ten výkres do výtvarky

9. Přeju si: Spíš se modlím, co zjistila Paní K...

10. Jsem vděčná za: Za to, že jsem celý týden byla ve škole, za super známky v angličtině, za to, že v Němčině mi napovídal Pan Tajmný, jsem vděčná za celý svět, za Tajemství...

11. Jak se mám: Celý týden dobře, dneska špatně, mám teplotu (!!!), ale zítra do školy jdu i kdybych se tam měla doplazit

12. Co se stalo ve virtuálním světě: Změnila jsem layout, celý týden jsem nenapsala ani čárku...

13. Stane se: V pondělí je výzo, píšu olympiádu z Angličtiny (nevím, co si od toho ta učitelka slibuje...), v úterý je první takže by měla proběhnout volba nového předsedy, dozvím se, co zjistila Paní K...

14. Co očekávám: Očekávám jedničku z němčiny, očekávám těch 1000Kč, co jsem si přála

15. Naštvalo mě: Paní T. (jak jinak)

16. Nejlepší den: Včera, když jsem šla za sestrou, usmířili jsme se a natáčely video...

//Sobota// Dostat takovou sodu bych ale nechtěla...

29. ledna 2011 v 15:59 | Leila |  Leila
Avatar by Amber - ambers-world.blog.cz
Zdravím...
Každej den jsem vám chtěla napsat, ale nakonec mě odradilo to, že bych stejně nemlela o ničem jiném, než o panu Tajemném a tak to nemělo cenu. Ale jedna pozitivní zpráva: už se celkem dokážu soustředit a ve škole prospívám díky neuvěřitelnému štěstí! Ale nestěžuju si samozřejmě :-)

Na všechno se snažím dívat z té lepší stránky. A je to lepší, než se utápět v sebelítosti. Nevím, jestli máme pokaženou váhu, ale ta dneska ukázala 51,5 kg :-) Potěšilo mě to neskutečně :-)

(přejděme k tomu, co by vás mohlo alespoň trochu zajímat)

V pátek se to ve třídě trochu zvrtlo. V anglině se provokovala Paní T. s jedním spolužákem. On ji něco řekl, pak učitelka oznámkovala jejich věty (byly zkoušení u tabule) a Paní T. se rozbrečela. Nikdo nevěděl proč. Nakonec šel spolužák, učitelka a Paní T. za dveře. Vrátil se spolužák, učitelka a začalo to. Učitelka řekla, že se spolužák chová jako hulvát atd... A najednou se skoro celá třída postavila proti učitelce, že si za to Paní T. může sama, protože bonzuje když máem nějaký úkol a skoro nikdo ho nemá, že pomlouvá všechny na potkání, že se chová jako královna třídy, že musí o všem rozhodovat... Učitelka jen čuměla! Já jsem radši mlčela, ještě bych byla pomlouvána víc než jsem.
Spolužačka mi totiž řekla, jak mě Paní T. pomlouvá, že beze mě bylo ve třídě líp... A v matice (hodinu před anglinou) (sedím před ní) na mě ukazovala a šíleně se chichotala. Ano, věřím spolužačkám, protože je to naprosto běžné.
V hudebce ještě stále brečela, nikdo neví proč. Když spolužáci na učitelku vysypali ty důvody, byla pryč. Učitelka z hudebky se jí ptala, jako co je... Spolužák se ozval s větou "za to můžu já paní učitelko, jelikož jsem našel odvahu ji říct, co si o ní myslím a stejný názor sdílí třičtvrtě třídy."

Nemohla jsem kvůli tomu spát. Přemýšlela jsem, na jakou stranu se postavit. Chvilku jsem se cítila provinile, že musí být hrozné dostat takovou sodu od třídy. Ale pak jsem dospěla k jednoduchému závěru:
"Někdo říká svůj názor kamarádce do ucha za zvednutou učebnicí, aby náhodou někdo neodezíral ze rtů a nemá odvahu to člověku říct do očí. A někdo tu odvahu má a řekne co si myslí nahlas."
Říct to nahlas je menší ubohost, než se s někým bavit a pak ho pomlouvat...

Uvidíme jestli si uvědomí, co dělala doteď... Jestli ne, tak je vážně nehorázná kráva... Já bych už v životě nikoho nepomluvila být jí, protože ostatní ví, že ona je pomlouvá. Taky nic jiného asi neumí, jen být děsně důležitá. Podle mě teď ale bude pomlouvat všechny mnohem víc. A mě to začíná být srdečně jedno.

Jsem zvědavá na prvního února. Spolužačka už nechce být předseda a místo ní měla být Paní T. (kdo to odhlasoval, když třída o tom moc neví, nevím) ... Jsem zvědavá, kdo to bude. A taky jsem zvědavá na vysvěčení (dostáváme ho v pondělí) a taky reakci třídní, až se dozví o novinkách ve třídě. Tu raní mrtvice. Máme nejlepší třídní jakou jsme si mohli přát, ale třídní kolektiv je čím dál horší.
Ale jedno vím jistě. Ve třídě je nás 22 a já všech 22 lidí pozdravím (jo i sebe, mám k sobě přece úctu ne? Mno a taky se s nikým nechci hádat, nemám ráda hádky) a odpoví mi jich 21... JEden člověk obrátí hlavu, nebo mě naprosto ignoruje a ještě se tváří povýšenecky. Paní T. je prostě v jiném paralerním vesmíru... A taky jsme se spolužákem přišli na jednu věc... Paní K. se baví s Paní. T a Paní K. kamarádi jsou Pan Tajemný a pár spolužáků, a dál jsem to rozvíjela sama... Panu Tajemnýmu zobu z ruky já, Tanečnici K. a další spolužák. Tak se kolem paní T. tvoří hlouček lidí, kteří ji tolerují protože se baví s Paní K.
...

Tak jsem se vykecala... Jdu hypnotizovat zeď :D:D 

//001// - Weekly "So be it"

23. ledna 2011 v 22:19 | Leila |  Weekly "So be it"
weekly "So be it"
První týden je hned tady. Tak to zkusme :-)

1. Shlédla jsem: The secret, Inception, Big Bang Theory

2. Přečetla jsem (popřípadě čtu): Pán prstenů: Dvě věže

3. Nejvtipnější moment: Pátek - čtvrtá hodina - anglina - učitel - spolužák - naše skupinka

4. Překvapení: Hudebka (:D), Paní t. na mě promluvila, nečekaný obrat k lepšímu, objevení Tajemství

5. Nejlepší moment: Hudebka, kdy jsem držela za ruce Pana Tajemného

6. Poslouchám: Taylor Swift, Daniela Landu, Soundtracky

7. Nejoblíbenější věc: Fénix

8. Kreslím: nic, ale chystám se na svoji hlavní hrdinku knihy a taky na hrdinku FF Tělo pavučin...

9. Přeju si: nové džíny, voskové pásky weet, Pana Tajemného, víc času, jedničku z Př, aby všechny dny byly jako pátek

10. Jsem vděčná za: pátek, za hudebku, za každou minutu vedle Pana Tajemného, za lidi ve třídě, za mamku a taťku, jsem vděčná za pochopení učitele z výtvarky, jsem vděčná za spánek, jsem vděčná za váhu a vůli jít cvičit, jsem vděčná mému žaludku, že nechce abych se přejídala, jsem vděčná za svůj noťas, za písničky, jsem vděčná za komentáře od Lauren :-)

11. Jak se mám: Mám se celkem fajn, snažím se myslet pozitivně a usmívat se, jinak zasněně :D

12. Co se stalo ve virtuálním světě: založila jsem tuhle rubriku, nepsala jsem v pátek a ve čtvrtek, našla jsem pár dobrých blogů...

13. Stane se: zítra zkoušení z Př a písmeka z němčiny, celý týden tu není naše třídní takže v matice žádná písemka, v zemáku by to mělo být taky v pohodě, v pátek je hudebka... snad... opět.. :D (jsem už trapná :D:D)

14. Co očekávám: že dostanu jedničku z Př a snad dvojka/jedničku z němčiny (ani jsem se na to nepodívala :() a návštěvu knihovny...

15. Naštvalo mě: celý čtvrtek, zkoušení z fyziky v úterý, fronty na oběd, když se všichni baví a já stojím jak solnej sloup

16. Nejlepší den: jednoznačně pátek!

Weekly "So be it" - Úvod

23. ledna 2011 v 21:59 | Leila |  Weekly "So be it"

weekly "So be it"

Zdravím!
Založila jsem si novou rubriku, v rámci svého "optimistického stylu života". Jak už název vypovídá, budu sem přispívat jednou týdně. Budu odpovídat na otázky, které naleznete pod perexem. Každý týden, v neděli, se budu snažit zhodnotit týden, co uplynul. Bude to promě jednodužší a naučí mě to shrnout celý týden do pár odstavců a ne na dlouhé články v životníku. Samozřejmě tam budu přispívat neustále, je to takový můj osobní psycholog :D, ale někdy neuškodí trocha shrnutí ne?


//neděle// Lidem to změnilo život... Zkusme to!

23. ledna 2011 v 21:20 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Znáte The Secret? Znáto to tajmeství? Neznáte? Podívejte se na film (stejnojmený) nebo pro ty sečtělejší, pročtěte knihu. Poznáte tajemství, poznáte a změní vám to život...

Musím říct, že jsem tohle objevila na webu krásná.cz. Chodím tam občas přečíst články ať jsem v obraze, kdyby se někdo něco šustlo, kritizovalo, uráželo, posuzovalo, oplavovalo. Je toho všude teď plno, tak chci být v obraze.
Narazila jsem tam na článek, právě o užívání života. Klikla jsem ze zvědavosti, článek překvapil, pozitivně a příjemně upoutal, abych se podívala na film. Tak jsem se koukla a musím říct, že to dává smysl! Teda alespoň mě. V květnu tohoto roku jsem šíleně chtěla šaty /moje první šaty) a intenzivně na ně myslela celé tři dny. Teď mi vysí ve skříni. V pátek jsem volala všechny bohy světa, ať nezkouší ze zeměpisu, on fakt nezkoušel ani jednoho člověka! Pomalu to díky Tajemství začalo dávat smysl. Dneska ráno jsem se vzbudila a místo obvyklého mrčení jsem se usmála a řekla si, že celý den bude skvělý. Měla jsem celý den dobrou náladu, umocňovala jsem ji písničkama a představovala si jak mi nějaké deštivé ráno přijde od Pana Tajemného SMS: Dobré ráno, beruško.

Jak bláhové sny, ale podle toho filmu se to splní. A já tomu, ač je to střelenější než cokoliv jiného, chci věřit! Chci věřit, že se splní to, co si přeju a když nebudu myslet na problémy, oni odejdou.

Pouštěla jsem si dokola písniičku od Taylor Swift (ona má úžasné texty) a usmívala se jak blbec na monitor. Bylo mi fajn. Celý den jsem myslela na Pana Tajemného. Bylo mi fajn, ale že mám nepřiměřenou hladinu snění s ním v hlavní roli už moc fajn není. Jsem v tom až po uši. Ale... jednou... snad... Budu na sobě pracovat a jednou budu pro něj dost dobrá! Tak tady slavnostně přísahám :D

Jako obykle přikládám několik věcí v odrážkách, ti lepší už pochopili, že stačí si přečíst ty odrážky a nemusej číst celý text. Ale mě by potěšilo, kdyby jste si ho přečetli :D

- Nemůžu se zbavit Pana Tajemného. Pronásleduje mě v šude! Škoda, že jen v mé hlavě...
- Dneska jsem cvičila v kuse 30 minut
- Jsem neschopná naučit se přírodopis
- Umím konečně anglinu (nepravidělná slovesa)
- Ode dneška jsem pozitivní člověk! Za měsíc zrekapitulu výsledky...
- Miluju texty od Taylor Swift a říkejte si co chcete
- Nekreslím, neučím se, nečtu, nic nedělám, jen poslouchám písničky...
- Váha už pořád ukazuje 53 kg :-)
- Jsou mi velký džíny... Všechny...
- Doufám a atěším se na příští hudebku :-)
- Nic jinýho neumím jen být platonicky "hodně někde" a neumím mu ani napsat...

//sobota// Vznáším se na obláčku po tom, co někdo otočil klíčkem... Ještě aby se to jednou splnilo...

22. ledna 2011 v 13:12 | Leila |  Leila
by Enný - layworld.blog.cz
Ve čtvrtek se mi psát nechtělo. Byla jsem trochu na dně, navštívila mě Renata a nikdo nechce číst ufňukaný články. Navíc jsem ji musela náležitě uvítat. Tak jsem s ní ležela v plné vaně horké vody. Na okraji vany plápolaly svíčky a jinak byla kolem mě tma. Poslouchala jsem hudbu, ležela ve vaně a sledovala oblaka páry ve světle plamínků. Chtělo se mi brečet a nechtěla jsem se už v životě pohnout. Ve škole to bylo děsné, hodně lidí mě navštvalo, měla jsem 4 hodiny s tím učitelem fyziky a tak podobně.Odpoledne jsem zašla za Rikki, která je nemocná, tak je doma, a seznámila ji s Renatou. Rezignovala jsem na svůj plán cvičení a nacpala se cukrovinkama. Přehodnotila jsem svůj postoj, že na kráse nezáleží, stejně vác lidé nebudou brát. Usínala jsem s pocitem, že už nikidy nechci vstát...

Jinak upozorňuju, že to bude extrémně dlouhý článek, musím (!!) si to někam zaznamenat!

Včera, tedy v pátek, se mi psát nechtělo, protože jsem se měla tak skvěle, že jsem to ani nedokázala z/strávit. Létala jsem celý den v jakémsi obaku. Leile totiž někdo otočil klíčem u dveří. Ráno jsem se probudila, pozdravila Renatu, která se nejspíš chtěla zdržet delší dobu. A s pocitem, že tam jdu jen kvůli předávání dortu, jsem zamířila do školy. Ale Renata odešla hned jakmile jsem vykročila z domu. Asi měla něco důležitého na Bahamách, kam jsem ji posílala už minule. Každopádně na zastávce jsme potkala Rikki. Šla na kontrolu k lékaři. Po jízdě, kde jsem se mačkala mezi čtyřmi lidmi, které jsem v životě neviděla, jako sardinka a neměla, kde se chytnout (ještě, že jsem s Rikki neskončila na zemi) a po této jízdě jsem vyskočila ven. Málem si zlámala nohu a vrazila do pěti lidí. No dobře trochu jsem to přehnala s přibarvením...

Vycházeli jsme z autobusu:
L: "Mrznou mi nohy"
R: "no to máš hodně blbý"
L: "Myslím, že mám do tohohle počasí nevhodnou obuv"
Rikki se podívala na moje nohy, tam trůnili tenisky. Ještě podotknu, že den před tím začalo sněžit. A záchvat smíchu na sebe nenechal dlouho čekat :D

Dál jsme před hodinou provedli velkou akci pojmenovanou trefně: propašování dortu přes naši třídní, která měla dozor na chodbě. Na to byla třídní zvědavá, co se jako v naší třídě děje a chtěla vstoupit. Na to kluci ze třídy ji prostě řekkli, že dneska sem má vstup zakázán a že sem nemůže, načež ji ze třídy prostě vystrčili. Třídní nechápala a zaskočena ze třídy vycouvala. Záchvat smíchu.
O druhé hodině jsme měli matiku - třídní. Popřáli jsme ji k narozkám, dali dort, a zbytek jsme strávili vykládáním vtipů :D Miluju takové hodiny. 
-Všechny přestávky jsem prožila v záchvatech smíchu.
-Paní T. se se mnou zázračně bavila.
-Nepsali jsem, nezkoušeli ani z jednoho (!!!) předmětu a to jsme měli zemák (!!)

Dále jsme ve čtvrté hodině (Anglina) měli jiného učitele a to jednoho z našich spolužáků. Byla to ta nejlepší hodina kterou jsem zažila. Byla jsem v té nejlepší skupince, bavili jsme se a já se nepřetržitě smála. Málem jsem dostala pětku :D Zkoušel totiž Paní T. a ta odmítla poskytnout odpověď bez svého právníka. Na tabuli psali její špatné odpovědi. "Tak kolik jich tam máme? Tři... Tak tam dopiš ještě dvě a máme to kompletní, za pět!" Načež mu odmítla dát žákovskou. Šel kolem mě a tak mi sebral moji žákovskou, že to teda dá mě. :D Hráli jsme hru. Naše skupinka protestovla při každý špatný odpovědi. Učitelka seděla v zadní lavici a měla záchvaty smíchu. Nakonec jsme se zvedli a řekli, že jdeme domů. Nevyšlo to, ale všichni jsme se smáli ještě dlouho :D Nakonec si sedl k učitelskému stolu, seděl tam a propaloval nás pohledem.
"Závěrečné tři minuty ticha?" zeptala se učitelka. Spolužák kývl a dál seděl. "Há! Kdo to vydrží dýl... Uvidíme" okomentoval to a dál nás propaloval pohledem.

Další hodina byla hudebka. Všichni jsme byli vysmátí z angliny a tak jsme se poslušně zvedli a podle učitelčiných pokynů jsme tancoavali (ale nevím jak se to jmenovalo) a já tančila potom s Panem Tajemným!!! Vím, že to nikdy nevyjde, ale jsem přece jen blbá patnáctka, takže jsem byla tak v desátém nebi. Načež jsme se furt smály, když jsme šli na jinou stranu, než jsem měly :D Furt mi nešli otočky, ale to mi nevadilo. Drželi jsme se za ruce a já byla v ráji. I když vím, že sjem byla jako poslední možnost, když už byli všechny holky na které učitelka ukázala zabrané. Doufám, že ve stejných dvojicíh budeme tančit i příště :D:D

A poslední hodina chemie. Nikdo nechápal co ta učitelka mele ale sranda byla.
Učitelka nám dávala čuchnout chloru. Všichni si čuchli jen K. ne.
K. : nene díky nechci.  :D:D

Po obědě, jsem šla s Tanečnicí a kecaly jsme opravdu dlouho. Byl to tak skvělý den!

-rozhodla jsem se že zase začnu cvičit, včera jsem se mučila 25 minut  na orbitracku (dneska budu víc)
-vím že to nikdy nemůže vyjít, ale ta hudebka byla tak skvělá! Teda podle mě!
-chci být alespoň jeho kamarádka
-dneska se budu učit, číst, cvičit a civět do blba.
-doufám, že takových dní bude víc.
-tenhle článek už má zápornou hodnotu, takže už je to jedno co sem napíšu
-ještě mě nenapadlo, jak to tady oživit
- přecejen si možná začnu užívat :-)

//středa//Chtělo by to tady nějak oživit no a taky by to chtělo víc času...

19. ledna 2011 v 22:06 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Je to celkem nuda chodit na blog, kde jsou jen výkecy jedné patnáctky že? Nic jiného tu totiž moc není, jen postupně znovu zaplňuju rubriku přidělenou mým výkecům. Kdybych všechny články z Životníku nesmazala, už bych tu měla něco přes 80 článků s výkecama. Jsem hodně ukecaná... 
Já vím, chtělo by to vymyslet něco nového, neokoukaného, co by potenciální návštěvníky bavilo. Makám na tom, ale v posledních dnech mám všeho až pokrk. Nenávidím pololetí a uzavírání známek. Nejhorší je, že naše škola má už známky uzavřené, ale furt se jede v tom tempu co bylo v období uzavírání. Je to samý úkol, zkoušení, písemka. Čekala jsem alespoň trochu zvolnění, ale stresy mě neopouštějí a nemyslím skoro na nic jiného než na školu. Dneska jsem si dala oddech, ještě si trochu učiva přečtu před spaním a končím. Ať mi zítra navalí třeba pět písemek.

Nevím co to je, ale vždycky si na nějaké období vykouzlím slušnou úchylku na jednoho učitele. Začne mi být děsně nesympatický a já mám před každou jeho hodinou děsnou trému, že mě bude zkoušet a nejhorší je, že si nemůžu z jeho předmětu nic zapamatovat! I na úkoly zapomínám a většinou to končí tak, že všude říkám, jak propadnu. A hudebka i cvičení z češtiny je proti fyzice, světovým reáliím a výtvarce leháro. A jestli mě zítra bude zkoušet (mimochodem zítra mám první hodinu světové reálie po několika měsících ;-)) v těch reáliích tak nevím. Asi si půjdu hodit mašli...

Ale k veselejším tématům ne? ALe zůstaneme u té výtvarky. Zítra asi přinesu do školy svoje výkresy a ukážu mu je :D třeba řekne že jsou dobré (alespoň o dvou z těch všech si to myslím upřímně) a já se budu moct konečně něco naučit z fyziky a světových reálií :D Muhahaha! Spolužákům se má díla líbila :D

Dnes jsem šla domů, poslouchala jsem písničku a zrovna mi hrála nějaká písnička z nějakého soundtracku. Nevím jaký to byl, ale najednou se mi v hlavě zjevila má hlavní postava z té povídky (knihy) co jsem vám o ní už říkala. A je to snad poprvé co jsem v hlavě viděla nějaký obličej!! já když (i třeba vzpomínky) si něco představuju, tak vidím těla, vidím prostředí, vidím vlasy, ale nikdy ne obličeje. Asi nějaká úchylka či co :D. Každopádně jediný koho odednes vidím je moje hlavní postava v jedné scéně a to i s obličejem. Docela dobrý začátek pro povídku ne? Měla bych zase začít psát...

-Dneska byl jeden spolužák zkoušen na básničku. Nasmála jsem se jako ještě nikdy v hoidně literatury...
-Bavila jsem se s Tanečnicí a smály jsme se snad dvě hodiny v kuse, bylo to fajn...
-K. se se mnou zázračně baví...
-Dneska jsem opět necvičila a už nevím jak se přinutit...
-Snědla jsem plno cukrovinek
-Jsem neschopná něco dělat a jsem totálně utahaná
-Spolužačka si ze mě dělala srandu, že už jsem druhý den ve škole a já navrhla, že se mnou udělají rozhovor do školního časopisu :D
-Budeme dávat třídní k narozeninám dort :-) (těším se na pátek...)
-Paní T. dneska dostala pětku, protože prohlásila, že neumí básničku na kterou měla měsíc
-Potřebuju si opsat zeměpis, naučit se hudebku, fyziku, SV, literaturu, dějepis a anglinu a matiku...
-Svědomí mi nedovolí se na to vykašlat...
-Všichni straší se střední školou...
-Potřebuju nutně nakreslit moji hlavní postavy s (spoiler) fialovou buřinkou :-)

Pracuju na oživeních...
Leila

//úterý//Učení...

18. ledna 2011 v 16:38 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Je to hrozně těžké... I když jsem chodila do školy před Vánoci, tak jsem měla čas na všechno, co jsem chtěla a ještě jsem se dlouho mohla válet u počítače a byla jsem v pohodě. Jenže teď mi škola zabírá neskutečně mnoho času a já se nemůžu dostat do nějakýho systému, který by mi to usnadnil. Je to jeden velký nekončící stres. Bude mě zkoušet z toho? A co z tohohle, psali před týdnem písemku, bude svině a vyzkouší mě hned první den? Je to děsně stresující a nejde se tomu vyhnout.

Je toho děsně, děsně, děsně, děsně moc!

Dneska jsem byla (podle očekávání) zkoušená z fyziky. Měla jsem být zkoušená na učivo, na kterou psala třída písemku. Jenže já byla zkoušená na učivo, které brali minulou hodinu. Super, takže za 2-až-3.
Tak moc miluju našeho fyzikáře... Grrrrrrrr....

Je to samé učení a učení.
Možná tenhle článek spíš smažu a aktualizuju ho, jestli budu mít čas!

Leila

//Pondělí// Když ten smích prodlužuje život...

17. ledna 2011 v 19:50 | Leila |  Leila
by Enný - layworld.blog.cz
Adios! (Dneska dělám revoluci... ať to máte složitější přečtěte si pozdrav na konci článku, pak se vraťte, přečtěte článek, a pak přečtěte horní pozdrav)

Dneska jsem sice vstala kolem půl sedmý, nicméně jsem opět úspěčně nevydržela a usla v sedě v posteli. Vzbudila jsem se okolo jedenácté. Leilu si totiž užila poslední den, kdy byla doma. No užila... Uklidila jsem si pokoj, utřela prach a cvičila jsem, hodně jsem cvičila, mno a mezitím se lopotím s fyzikou a literárními pojmy. Ono totiž náš fyzikář dopisuje všechny písemky na které jsme nebyli a jakmile se na hodině objevíme, okamžitě píšeme. Nevadí, že jsme byli nemocní třeba čtrnáct dnů. Zápis si sežeň jak chceš. Ale já si neztěžuju. Budu si stěžovat, až ho uvidím víckrát jak dvakrát v životě.

Jak už jste určitě pochopili, zítra jdu do školy. A tentokrát už natrvalo, protože Leila je teď strašně silná a správná, což znamená, že nějaká kolena ji nerozhází.

Dívala jsem se na některé blogy Challenge a musím máknout. Hodně lidí už zveřejnilo alespoň jednu knížku a já jsem v polovině dvojky Pána prstenů... Vymezila jsem si tedy čas před spaním k četbě. Máti mi totiž opět vyhrožuje, že mi vezme Fénixe. A co já, ubohá, bych bez něho dělala že? :-) takže se to snažím omezit. Což mi připomíná, že mi řekla, že mám vysat. CHA! Překvapím ji a fakt to udělám. Té vypadnou oči z důlků.

Jinak jsem dospěla k závěru, že už v životě se nejedu učit k babče. Protože stejně sem se nic nenaučila a ještě jsem nestihla to, co jsem měla povinné! Učit jedině doma. Hau, domluvila jsem.

Čekali jste, že tenhle článek bude mít myšlenku? Jo? Popravdě já taky. Ale nevydařilo se mno...
Ale vás určitě zajímá, a čtete články jak se někdo učil že?
Nebojte, zítra už to bude zajímavější. Polepším se, slibuju.
Jinak poamlu najíždím na takový hodně cvičební program. Dospěla jsem k závěru, že musím i posilovat ne jen skákat na orbitracku :D.
Jo a četla jsem si dneska Bravo Girl... Jestli smích prodlužuje život, dneska jsem si ho prodloužila tak o rok :D Radši si přečtu 200. vydání Levelu...

Ahojte!

//Neděle// Článek o TOM, co všichni teď řeší ...

16. ledna 2011 v 21:40 | Leila |  Leila
by Enný - layworld.blog.cz
Včera jsem náladu neměla, dneska ji taky nemám, ale už se to nedá odkládat.
Všude kam vlezu na mě kouká (jak ten portál nazvaly trefně ostatní) -TO-. Nevadí mi to, klidně ať si má Nova další stránku, kam bude chodit většina populace náctiletých a tak jim to bude vydělávat. Nevadí mi žadný takový vymývač mozků, ale ať mi to sakra necpou!
Myslím, že největší podpásovka byla, automatické nastavení přesměrování na -To- okamžitě po odhlášení. Málem jsem spadla ze židle a mohla si způsobit dalších pár týdnů doma. Však co, že? Hlavně, že máme návštěvnost a návštěvnost znamená prachy.

Skládám puzzle u prababičky, výborně se bavím, kecám s prababičkou, jsem v klidu a posloucháme u toho Odpolední televizní noviny. A najednou slyším, mám neblahé tušení, ano zaslechla jsem "jméno" Lady Vanilka. Můžete mi říct, kam se ta holka ještě nenacpala? Ta je v poslední době všude.

Jak trefně poznamenala Venom, Myslivcová a Sandess byly neškodné. Měly své blogy, kam jim chodilo plno lidí, mohli jsme se smát videím "zvědavý dotazník" a proslulé hlášce "první použiju ten bílý konec řasenky". Bylo to mírumilovné, dětské, hrálo si to na vlastním písečku a blog.cz je všude necpal. To byly časy. Autorský klub (nikdy jsem v něm nebyla a nikdy nebudu, ale jak to tak sleduju, už to není ta "elita", která měla proč se nazývat elitou) byl na výsluní, vedli ho schopní lidé, a byla to priorita blog.cz. Kde je ten čas, kdy se podporovali blogy tvůrčích lidí? Kdy jsem našla tolik skvělých blogů o umění, blogů které se věnovaly názorům a myšlenkám. To všechno ale bylo odsunuto "nejlepšími" blogerkami.

Můžete mi sakra říct, kdo přišel na spojení "nejlepší blog" a "Lady Vanilka"? Vždyť to jsou slova (dobře sousloví nebo tak nějak) z úplně jiných vesmírů! Ty se v životě nemohly ani vidět z jedoucích vlaků! Doteď to šlo ignorovat, ale tohle je podle mě teda obrovská urážka lidí, co mají něco v hlavě. To budu taky slavná, když si nakoupím v New Yorkeru a řeknu, že vím něco o módě? Móda opravdu není New Yorker! Móda nejdou džíny! Móda je o kombinacích barev, střihů, materiálů! To, co předvádějí, co radí (!!) opravdu nemá s módou nic společného.
Jejich blogy jsou opravdu originální. Na jednom blogu jsou dva fotoromány a na druhém dva a PŮL fotorománu! Páni, no to je revoluce! Nebo si pojmenuju album fotek jako fotogalerii. Týjojo teď můžu kandidovat na prezidenta! Sametová revoluce by se měla jít zahrabat. Tohle jsou pravé revoluce a objevy!

Nechápu to. Upřímně to nechápu... A ještě z ncih dělaj celebrity. Copak nikdo nechápe, kam ten svět spěje? To pak budeme mít stát plný lidí, co ví, kde nedělat sex, ale budou plakat nad zlomeným umělým nehtem? Co místo, aby si koupili třeba "blbou" knížku nebo CD utratí všechny prachy za leopardí trička a solárka? V obchodech nebude nic jinýho než růžová? Ale no ták lidi, zamyslete se, pokud to ještě dovedete.
Dobře, dobře. Krasna.cz je projekt, který už tu byl hodněkrát, ale myslím, že je dobrá myšlenka "od nás, pro nás" ale ať tam píše někdo, kdo o tom něco sakra ví! Copak může radit čtrnáctiletá holka (ještě pod zákonem), jak na kluky? Kde nedělat sex? Jak na akné? Holka já akné mám a celkem hojně a každá z těch rad je totálně na prd. Nic z toho nedělám a akné mám furt. Mám ti napsat do poradny?

O tomhle končím, ještě se rozčílím. A dívejte se na to, jsem out, protože jsem napsala dlouhý článek :P.

Jestli tohle je ta slavná oblíbenost, jestli tohle jsou holky, co kluci berou. Jestli takhle vypadá krásná holka (i s tou tunou make-upu a druhým ksichtem), tak asi končím s přáním stát se oblíbenou a krásnou. Tohle nechci. Nechci mít na obličeji masku, ve dvaceti vzlykat, že mám povyslou kůžu a nad každým nehtem brečet. Nosit výstřihy až někam, že bude můj oděv vypadat jako bych šla k tyči, nebo, že jdu na přehlídku masa. Protože nic krásného na mini a výstřihu pod pupek nevidím. To už je pak jen výstava masa. Nechci v patnácti (dřív nemůžu protože už mi je patnáct :D) psát, jak jsem se zkalila a zkouřila, až jsem blila. Nechci aby mi v tom, jak mám pít alkohol radila čtrnáctiletá holka. NECHCI!!!

Nechci se stát růžouvou barbínou! Chci být člověk s náázorem. Tak ať nejsem in. Mám svoji hrdost, které se nevzdám.

Leila

//Sobota// Jsem těžce někdo... Vážení

15. ledna 2011 v 21:36 | Leila |  Leila
by Enný - layworld.blog.cz
Dnes pozdrav nebude... A domluvila jsem... Teda ohladně pozdravu.

Včera po napsání článku se stalo hned několik nepředvídatelných událostí.
Už jste někdy zjistili, že vaše idea je naprosto nepřesná a špatná? Že vše o čem jste byli doposud přesvědčení je jen sen? A když se vám zboří všechny naděje?
Včera se mi chtělo brečet. A moc se mi chtělo brečet, ale neukápla, nevyloudila se mi z očí ani jediná slza. Jsem tak bezcitná? Že dokážu brečet jedině... Vlastně, že nedokážu brečet?

Když na mě někdo křičí směju se. A tím ho vytočím ještě víc. Ale já za to nemůžu. Je to takový reflex, který nejde potlačit. Vytáhnout koutky úst, když je mi něco vytýkáno. Ale o tom jsem psát nehodlala...

Včera jsem měla debatu se spolužákem. Začalo to celkem nevinně. Kdo chce moji sestru. On to věděl, já to taky chtěla vědět. Ale něco za něco je tu vždycky. Nakonec ze mě vybádal, že se mi líbí Pan Tajemný. Ale nepředbíhejme. Zeptal se na někoho ze třídy a mezi nimi byl i Pan Tajemný. Řekla jsem, že nebudu odpovídat. Vyvodil si z toho, že je to někdo z nich. Pak dedukoval, že jeden z nich hraje furt World of Warcraft a Pan Tajmený, že má jiný vkus. A já se neudržela. Začala jsem se vyptávat na ten vkus...

Dozvěděla jsem se plno zajímavých věcí. Třeba, že Pan Tajmený není vůbec takový, jaký měl podle mě být. Stejně jako jsem se dozvěděla, že kdybych měla u něho mít šanci, budu must zhubnout tak deset kilo, sehnat kvalitní push-apku a změnit svůj hrudník alespoň na trojky a ještě nějak zkrášlit mé ctěné pozadí. Dozvěděla jsem se hodně o celkových preferencí u kluků z naší třídy. Prsa, zadek... Při tom Pan Tajemný tomu asi velí a nezáleží mu na ničem jiném. Když probírají holky, probírají akorát tak Paní K., protože má ten "hrudník". Můžete mi říct, co má potom dělat 90% holek, co nemaj v patnácti trojky a mají nějaké to kilo navíc? Jo někde venku jsou kluci, kterým se to líbí, ale když jste ještě na základce a "disko" vás nebere, tak jako máte dělat co? Nechápejte mě špatně, že si myslím, že když je mi patnáct a ještě jsem s nikým nechodila, nejsem "in" nebo tak něco. Opravdu neholduju trendu "jsi v čtrnácti panna? Jsi normální?" Ale mám v hlavě zapnutý kód, že se prostě ráda líbím. Vždycky jsem byla tak nějak oblíbená, jenže poslední tři, čtyři roky je to na paděru... Vlastně jsem vám akorát chtěla říct, že u Pana Tajemného nemám nejmenší šanci a teď si du dát na truc ještě třetí chleba s marmeládou!! A možná i nějakou čokoládu! Nechci žrát do konce života zrní, abych se líbila někomu s mozkem dítěte. Jenže nikdo kdo by se mi líbil a měl v hlavě i něco jiného než prsa není :/... Jak smutné velebnosti...


Ten odstavec je totální blábol. Prostě jsem jen zklamaná...

Babička mi říká, že jsem zhubla. Zajímavé :D. Potěší to. Dál jsem se chtěla vyjádřit k serveru Krásna.cz a taky k výletu za mimuškama (sestřenicema) a jak jsem si v Glóbusu koupila džus Aloe vera a taky, že mám skoro dočtenou dvojku Pána prstenů a taky, že jsem nepohla s příběhem a taky že od pondělka musím cvičit a taky, že jsem si už týden nekousala nehty... Je toho spousta ale já nějak nemám sílu. Furt se mi to honí hlavou. Já ho nakonec asi doopravdy měla trochu ráda... (je paradoxní, že jsem s ním ani nic neměla a přesto tu naříkám, jako by mě dneska opustil)
Ale život jde dá... Nakonec vám sem hodím i citát:

Ø
-Miluješ ho?
-Ano
-Tak bojuj!
-Nemůžu...prohraju..
-Proč?
-Protože on mě nemiluje

Leila

Barva...

15. ledna 2011 v 15:34 | Leila |  Barvy
Druhý obrázek ze skicáku fantasy. Je to úplně jiný obrázek, než ten první, ale podle mě tenhle do fantasy patří také. Kvalitu opět berte s rezervou a marně ji nehledejte, protože žádná není :D Ke skeneru se moc nedostanu i když ho doma máme, jelikož a protože je to moc komplikované :D Zabralo by mi to asi dve hodiny než bych to dostala do počítače, natož na blog :DTakže fotím... mobilem...

Štve mě, že když to vyfotím vypadá to jinak než ve skutečnosti.

Formát: A4
Doba: cca 2 hodiny
Technika: Tužka (HB), Pastelky

Barva

//pátek// Sem lehce někdo, vážení...

14. ledna 2011 v 20:28 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Dámy a pánové, slečny a hoši, zdravím vás!
Právě popíjím džus a zamýšlím se nad životem. Bohužel nenesu jméno Aristotelés a tak se nezaobírám takovýma velkýma myšlenkama. Jsem skromná proto si vystačím s tím, že se zamýšlím jenom nad svým životem. Ono by se to celkem dalo nazývat sobeckostí, ale nebuďme hrubí. Není to totiž pravda. Skutečný důvod tohoto zamyšlení je pouze ten, že lidstvo ještě není na tyto myšlenky připraveno. Smiřte se s tím.

Nicméně na dnešním zápisu je něco zvláštního. Ano a to, že jsem změnila lokaci svého působiště. Momentálně sedím totiž o pár kilometrů dál, u babičky a dědy. Byla jsem totiž na víkend vyhozena ze své postýlky a musím se tedy starat sama o sebe a být samostatná. Takže dělám ještě míň věcí, než dělám doma. Ale to je státní tajemství. Zůstaňme tedy u toho, že dřu jako mourovatá.

I když i to by se dalo pokládat za pravdu. Právě se totiž chystám si opět doplnit zápisy do školy. Když vidím ty sešity... Asi mi upadne ruka... Kdyby náhodou budete první kdo se to dozví, včetně mě. Jelikož Leila má trochu pomalejší reakce. Ve skutečnosti má pomalé nervy, které odmítají s mozkem normálně komunikovat, takže všechno nabírá trochu zpoždění...

Sedím na pohodlné židli, upíjím džus a myslím na Pana Tajemného... Před chvílí (když jsem si jela pro sešity k Tanečnici) jsem ho viděla z auta. Myslím, že mě poznal. Byl daleko a byla tma, takže jsem mu neviděla do očí. Chtěla jsem zamávat ale nemohla jsem. Ani jsem se neusmála. Stejně by neviděl, jak jsem se usmála. Musím s ním začít alespoň komunikovat. Jsem v tom stále víc a víc lidi. Začíná mi chodit do snů a to už začíná být vážný...
To je pjekéjní situace.

Takže jestli jste z toho vyvodili správný důsledek, zjistili jste, že jsem někde. A Pan Tajmený mě tak ještě pěkně zadupává. Asi si v tom libuje. I když možná by se dalo polemizovat o tom, že ho to baví, jelikož to nějak znatelně nedává najevo. On nedává najevo nic kolem mě. Prostě mě ignoruje... Hm...

Dnes jsem byla opět nabádána ohledně změny životosprávy a dospěla jsem k závěru, že je možná na tom něco pravdy. No když vás k tomu nabádá revmatoložka, gynekoložka, obvodní, nemocnice a bůhví co ještě, tak na tom asi něco opravdu bude. Všechno okolo mé nemoci a další blá blá blá, je způsobeno špatnou životosprávou. Sakra a jaká je ta správná? JSem jenom dítě, které není samostatné natolik, aby mohlo samostatně rozhodovat o tom, co budu jíst. To si mám vymezit v ledničce jednu přihrádku na zdravé jídlo? Zbytek rodiny totiž mé (pomalu rostoucí nadšení) nesdílí a dál máme doma možná tak tři pomeranče a jinak většinou takové věci, nad které by dietologům způsobili srdeční záchvat. Tak jako co mám jíst?

Ale chtěla jsem tím říct něco jiného... Hm.. Hm... Ale znovu se tady rozkecávat o tom samém tady nebudu, takže pro dnešek končíme. Já jdu zajistit, aby mi upadla ruka a asi se kouknu na nějaké díly BBT a nebo Dokonalého světa. Miluju Čvančarku a její hlášky! :D:D

Leila

Mezi světy...

13. ledna 2011 v 22:26 | Leila |  Tužka
První kresba ze skicáku Fantasy. Asi si povšimnete, že ten chlap není trochu dokončený. Je to tím, že když jsem to kreslila, tak jsem nechala ten kousek chlapa nedokončený a slíbila si, že to druhý den dodělám. Jenomže druhý den jsem sílu na to to dodělat neměla. Připadalo mi to takhle lepší a hezčí.

Formát: A4
Doba: Cca 4 hodiny
Technika: Tužka (4B, 3B, HB)
Spokojenost: 90%

Možná bych k tomuhle obrázku dokázala napsat takový krátký příběh...

Mezi světy
Ale ten až jindy... :)

//středa// Vážení, tleskejte!

12. ledna 2011 v 20:26 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Zdravím všechny lidičky, co sem dnes zavítali a právě čtou další zápis v mém pseudodeníčku. Prosím, doufám, že jste dneska v dobré náladě, protože já překypuju radostí a do vysvěčení v téhle náladě doufám zůstanu.

 Dneska jsem vstala (opravdu překvapivé) a šla na krev. Mezitím jsem se snažila nacpat do hlavy něco ze zeměpisu, ze kterého jsem dneska měla zkoušku. Měla jsem bobky dámy a pánové! Mno ale první mě čekala etvrtletka z matiky, kterou jsem chtěla (!!!) dobrovolně (!!!) napsat. Ať mám nějakou známečku z druhého pololetí. Mno ale první jsme u krve.
Příjdu tam, nastavím ruku. Sestřička se strachuje, jestli bych si neměla radši lehnout. Řekla jsem jí, že za poslední měsíce už mi brali krev tolikrát, že mě jedna jehla opravdu nesloží.
Nesložila.
Jenže nastal problém. Měla jsem ještě půl hodiny čas, tudíž místo do školy jsem jela domů. A za půl hodiny zpátky do školy. To je tak, když má někdo přespříliž velké časové rezervy.

Nisméně, čtvrtletka z matiky dopadla celkem dobře. Známku nevím, ale mám z toho celkem dobrý pocit. Vypočítala jsem skoro všechno (nutno podotknout, že nejspíš ne způsobem, jaký byl po mně požadován) ale výsledky jsem měla doufám z větší míry dobře. I když na některé příklady jsem brejlila jak idiot, co to vidí poprvé v životě (možná že jsem takový příklad opravdu viděla prvně v životě) mno ale když se daří tak se daří, takže bych řekla, že budu mít tak dvojku možná trojku, ale pořád je to pro mě skvělé, jelikož kdyby to dopadlo blbě, tak mi to prej nebudou počítat :D.

Mno a pak jsem byla tedy zkoušená ze zeměpisu. učila jsem se jak debil dvě učiva (které mi furt nešly do hlavy... Což mě vede k názoru, že odedneška nenávidím řeky.) a ani na jedno se mě nezeptal!!! Někldy mám fakt štěstí na takovýhle situace. Mohla jsem se naučit asi čtvrtinu z toho, co jsem se učila a za prvé by mi to zabralo asi tak o pět hodin míň času, a za druhé jsem to stejně nepotřebovala. Stačilo se naučit něco o podnebí ČR a bylo to v pohodě. Hádejte, co jsem dostala... Ano jsem ten jevětší šprt, ale mám za jedna !!!

Opravdu si připadám jako šprt, i když ve skutečnosti to není fér k ostatním, jelikož ti mají za pololetí strašně moc písemek a já se to jednou naučím a jsem hotová, finito, za jedna na výzo. Jsem asi nemocná, když mi tak záleží na ostatních... Asi na mě maj vliv ty prášky...

Jinak doteď jsem úspěšně ignorovala cvičení, zdravou stravu a tak podobně. Ale mám skvělou výmluvu. Bylo to na úkor učení.... Věříte mi, že jo?
Já si to totiž nežeru. :D
Ale vy mi věříte. :D

Teď mám čtvrtek, pátek, sobotu a neděli na naučení fyziky, pak taky něco do literatury a cvčj a možná se kouknu na další předměty. Ještě uvidím. Spíš se hodím do klidu, jak mi furt každý říká. Nestresuj a všechno bude ok (prosím to říká moje máti)
Mno chtěla bych pokračovat v DBH, dokud má nějakou chuť. Poslední době se mi nechce psát. Vlastně než že by se mi nechtěla, ono se mi chce, jenže to prostě nejde. Mám v hlavě zásek. Nemůžu psát, nemůžu kreslit, nemůžu číst. Bude to nějakej blok kvůli učení...

Jsem hysterka...

Leila

//pondělí// A já si říkal, že ji viděl živou... Ona tu fakt je!

10. ledna 2011 v 15:26 | Leila |  Leila
by Enny - layworld.blog.cz
Brej den...
Takže... Začneme pozitivním nebo negativním? Já mám ráda pozitiva a první si musím náladu zvednout, abych ji mohla potom zase hezky zadupat pod zem.

Včera večer jsem vyhrabala z šuplíků (a že se do nich vleze věcí) skicák. Takový obyčejný normální skicák s dvaceti listy. Rozhodla jsem se, že ho celý pokreslím. Fantasy obrázky. Už mám jeden skoro dokreslený :-) A trvalo mi to jenom nějaké tři hodiny. Je to nezvyk kreslit na menší formát, než je A3 :D Takový titěrný detaily, málem na to nevidím :D

Druhé pozitivum jsem právě zapomněla... Jsem totiž rozrušená. Dnes jsem byla ve škole a před chvílí jsem se vrátila. Ani jsem se vám nezmínila, že mi máte držet palce. Nicméně to dopadlo celkem fajn. Teda vlastně vše probíhalo dobře v první polovině. V Němčině jsem dostala 1,1,2 a na vysvěčení mám jedna. Což mi říká, že můžu mít už jednom tři dvojky. Ale nepředbíhejme. Němčinu jsem odříkala v pohodě. Dokonce ze mě vypadla jedna věta, která zněla dobře i mi, takže to muselo být super dobré. :D
Mno a pak jsem šla za fyzikářem. Byla jsem nervózní a to hodně. Viděla jsem ho podruhé v životě, ale jinak jsem doříkala všechno co jsem věděla. Celé jsem to trochu popletla a koktala jsem. Pokaždé jak jsem řekla nějakou odpověď ji převedl do takové té odbornější roviny, a já nenom kývala. Nakonec mi po každé otázce řekl dobře. Ještě jsem převáděla jednotky a strašně jsem zmatkovala. Myslím, že mám nejméně polovinu špatně. Na to se díval, řekl, že mi to opraví a na základě toho mi dá známku. Sakra nemohl mi jí říct??

Mno takže mi chybí akorát zeměpis. Ve středu budu zkoušená a píšu čtvrtletku z matiky. Jinak dobírám antibiotika, takže jsem doma. Snad se to zvládnu naučit...

Ah včera jsem napsala skoro 4 A4 té originální povídky. Kdysi před léty tu byla první kapitola Diary Bloody Hope. Předělala jsem ji a mám polovinu druhé kapitoly. Ještě to budu hodně upravovat, ale nějak mě to chytlo. Je to fajn nemuset se držet nějakých předem stanovených reálií. Jen mám problém, že moje postavy mají strašně hodně špatných vlastností a pomalu žádnou dobrou.... Každá je svým způsobem blázen, tak jsem zvědavá co se z toho stane, když je postavím všechny do jedné místnosti. :D muhahaha :D to bude něco. Musím to ještě vyladit, ať se to tváří originálně a přitom je to klišé vedle klišé. Ale to nesmí být vidět, protože dobrý spisovatel to umí zamaskovat :D

Takže držte mi palce, zítra strávím celý den nad zeměpisem a matikou. Ještě jeden poznatek na závěr... Nemám ráda Fyziku!

Leila

//neděle// Přihlásila jsem se do Challenge "Books in my thoughts" - Kniha v mých myšlenkách

9. ledna 2011 v 14:30 | Leila |  Leila
Challenge "Books in my thoughts"
Zdravím všechny zabloudilé duše.
Dnes se v mém životě nestalo nic převratného (možná to, že na oběd jsem měla kuře) a tak si to musím vykompenzovat jinak. Nicméně po váhání (asi tak třiceti vteřinovém) jsem se rozhodla přihlásit do

Challenge "Books in my thoughts"

Je to výzva vyjádřit své myšlenky k přečteným knihám. A aby to bylo zajímavé, můžeme vyhrát knihu na konci roku 2011, protože tato Výzva potrvá celý rok. A dal o projektu (který se mi velmi zamlouvá) nechám mluvit pořadatelku - Abyss

Podle mě je to velmi zajímavé a musím říct, že něco takového tu ještě nebylo. Určitě budu pilně číct a psát své myšlenky už jenom proto, abych splnila Výzvu, abych ji překonala. :-)
Rozhodla jsem se pro to založit zcela novou, zbrusu novou rubriku, jak můžete vidět v menu :D. Ještě nevím, kam umístím obrázek, že se účastním, protože do menu se mi asi nevleze. Takže víc nic říkat nebudu, jdu se učit a číst :D

Dáma s motýlem

9. ledna 2011 v 13:29 | Leila |  Tužka
Moje skvělé dílo. Ve zmizelých (hihi) článkách jsem o ní párkrát mlela. Každopádně teď je tady, na papíru nakreslená a je vám k dispozici na koukání. Jsem na ni hrdá (doufám že právem) jelikož jsem na tom obrázku pokročila opravdu daleko a určitě se zlepšila. Jak moc, to nevím, jak moc je to koukatelný, to taky nevím. Ale já jsem spokojená... A vy?

Formát: A3 (tradice)
Doba: 7 hodin (odhadem)
Technika: tužka (2B, 4B, 6B, HB)
Spokojenost: 89%

Dívka