The secret - Zhodnocení číslo 1

27. února 2011 v 15:48 | Leila |  I am self with my secret way...

"Tajemství je odpověď na vše, co bylo, je a bude..."

Po té, co jsem poprvé slyšela o filmu The Secret, jsem si říkala: "panebože, do čeho si to duši dal." ale neodolala jsem. Možná jsem se chtěla pobavit, nad nějakou nesmyslnou sektou, možná to bylo dílo okamžiku a já to prostě vidět měla. Dneska si už důvod nepamatuju, ale důležité je, že jsem si The Secret pustila. A vy byste měli taky.

Celý film jsem seděla a poslouchala. V hlavě jsem se to snažila zaškatulkovat. Je to jen výmysl? Je na tom něco? Je to pravda? Je to nějaká sekta? Každopádně jsem se rozhodla TO Tajemství vyzkoušet. Proč taky ne, přece nic ztratit nemůžu a v tom filmu se říkalo,, že bych mohla přivolávat věci, které bych chtěla. A těch je opravdu hodně. Nebudem si nic nalhávat, skromná nejsem a nikdy jsem nebyla.

Druhý den jsem se probudila a jelikož jsem si ještě večer změnila vyzvánění na mobilu ( byla sem líná si předělat hudbu u budíku, ale ten večer to nějak šlo) na svou oblíbenou písničku. Ráno jsem na mobil vztekle nenadávala, ale zkusila to vzít z té lepší stránky. Je nový, krásný den a ten den bude skvělý! Usmála jsem se a písnička dohrála.
Týden jsem se snažila všechno brát dobře, ale nic se nedělo. Spolužáci se chovali furt stejně, nic lepšího jsem nepozorovala, pomalu jsem se ve škole i zhoršovala. Už jsem chtěla Film The secret poslat do věčných lovišť bludiště počítačového koše, ale něco mi říkalo, že mám ještě vydržet.
Nejhorší pro mě bylo udržet si dobrou náladu ve škole. A ve společnosti Pana Tajemného. Ale zkoušela jsem, co se dalo a každá pozitivní myšlenka, mě posunula o kousek dál. Další velký problém byl následovat instinkt. Něco mi říkalo, že mám Tanečnici říct, že se mi líbí Pan Tajemný. Vůbec bylo pro mě obtížné rozpoznat, co mi vlastně TO něco říká. A pak začalo váhání. Ale pokaždé jak jsem dostala nějaký nápad, snažila jsem se ho uskutečnit, abych váhat nemusela. Jakmile totiž začnu něco moc rozebírat, většinou to neudělám...
Každopádně vydržela jsem. Je to měsíc a nějakých pár dnů a můžu říct, že můj život je lepší. Ne o moc, ale nemůžu čekat zázraky. Pořád totiž se mohou vyplňovat myšlenky z minulých měsíců ne? :-) Když vydržím a řeknu vám, že je čím dál lehčí najít v něčem pozitivum, než dříve, už věřím, že opravdu lepší život mít budu :-)

V materiálních věcech myslím The Secret funguje. Přála jsem si nové tričko - mám ho. Nové džíny - mám je. Tílko a mikinu - mám je. Voskové pásky weet - mám je. Diář - mám ho. Přála jsem si vyrazit s Tanečnicí - stalo se to.

Každopádně nevím, jestli je to opravdu v tom, nebo v mé přesvědčovací schopnosti.

Dále tu máme věci nemateriální, nebudu počítat vztahy jako takové.
Ve škole prospívám s neuvěřitelným štěstím. Přála jsem si, opravdu hodně, abychom nepsali z občanky. Učitelka nám v hodině oznámila, že dnes má narozeniny a nebudeme psát... náhoda? Doufám, že ne. Většinou se modlím v zeměpisu, ať mě nevyzkouší - nevyzkouší. Ale když jsem byla smířená s tím, že budu vyzkoušená na orientaci v mapě a učila jsem se - vyvolal mě. A dalo by se toho najít víc. Možná jsou to jenom náhody, ale já doufám, že na tom něco bude. Je důležité věřit! A teď věřte mi, že mi věřit nikdy nešlo. I teď nevěřím úplně oddaně. Je to těžké, jen tak něčemu z čista-jasna uvěřit...

A pak poslední, vztahy...
Moje kamarádství s Tanečnicí se rapidně zlepšilo. Voláme si na skypu, sedáváme po škole, mluvíme. Spala jsem u ní. Byli jsme v mekáči. Dál tu máme Paní T., která mě už pozdraví a nedělá to, co dělala doposud. možná, že byla jen oslabená z nemoci, uvidíme za týden, až půjdeme do školy. Pak taky Paní K. se kterou je to taky v pohodě. A Pan Tajemný?

Zjistila jsem, že čím víc doufám, čím víc se zaobírám kýmkoliv, toho člověka od sebe jakoby odháním. Čím víc chci, aby se se mnou bavili, tím víc se se mnou nebaví a já jsem celou dobu smutná. Ale teď (i když se mi to většinou nepovede, ale je to čím dál lepší) něco takového ignoruju! Prostě když neblbnou zrovna s vámi, můžete stát opodál a smát se jim, nebo jít za někým jiným. V pátek jsem před hudebkou vysvětlovala spolužačce úkol do pracovek a bylo mi naprosto volný, že spolužáci blbnou s Tanečnicí. Dřív bych okamžitě propadla pomalu depresi. Začal se se mnou bavit K. a bral mi věci.
Neupínejte se na lidi! Berte to tak, jak to je. Tak co, dneska se nebaví, usmějte se, budou se bavit příště. Čím víc se směju, jsem veselá, tím víc lidí je se mnou v pohodě. Pokud ale moc moc chci aby se se mnou bavil a ten se se mnou nebaví, proč? Co je na mě špatného? To je špatně! Oni příjdou, věřte mi. Ve třídě je to čím dál lepší a lepší.
Mám problém, že lidé mě prostě nevnímají. Na něco se jich zeptám a oni buďto dělají, že mě neslyšeli, nebo mi prostě neodpoví. Byla jsem z toho hodně v depresích, že si mě nikdo nevšímá. Teď se královsky bavím, když se někoho na něco ptám a on mě neslyší nebo jenom dělá že neslyší. Berte to z té lepší stránky. Jsou natvrdlí a vy se můžete bavit na jejich účet. A budete vypadat v pohodě místo toho aby jste sklopili hlavu a málem utekli na záchod. Zeptejte se znovu, hlasitěji, nebo se zeptejte někoho jiného. Vždy existuje druhá možnost.

Založila jsem si sešit, nadepsala ho The secret. Vypadá jako obyčejný sešit do školy, on je to obyčejný sišit, ale píšu do něj všechno, co bych chtěla. Řeknu vám, že to byl zezačátku oříšek, protože jsme prostě nedokázala napsat přesně co chci. Mám totiž v hlavě nakódovaný alarm a kdykoliv když něco píšu musí s tím ten alarm souhlasit. Jakmile jsem začala psát začala mi v hlavě blikat kontrolka "romantický patos" nebo "nečitelný patos" jsem prostě naučená psát jen to, co půjde na nějaký blog, nebo to někdo bude číst. Ale opět se čím dál zlepšuju a mám už popsaných pár stránek jen zážitky, které bych chtěla zažít. Ještě jsem se úplně nezaměřila na materiální věci, ale to příjde...

Vím, že dobrá nálada a nevydrží vždy. Pár dní jsem byla dosloova v prdeli, ale je plno věcí, které vám mohou udělat radost. Příště se na něco zaměřím a řeknu vám, čím si náladu zlepšuju já.

Doufám, že vás článek bavil, třeba vás přesvědčil o tom se na The Secret podívat. NApište mi komentář, budu jen ráda.

Leila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama