//středa - čtvrtek// Vlastně by se na to mělo jít trošku zvolna a jen tak mimochodem... jsem svobodná!

31. března 2011 v 18:02 | Leila |  Leila

Zdravím ňuňáci! (já za to nemůžu, je to na mnoha blogách a mě to nějak nakazilo :D)
Jsem zpět mí skvělí nekomentující čtenáři. Já vím, že vás pěkně štve, že to zmiňuju v každém článku. Mě to už taky štve, ale když vy to furt nechápete :-D

Takže začneme hezky od začátku.
Mí milovaní, zjistila jsem nepříjemnou novinku a to takovou, že jsem závislá. Na počítači. Den bez počítače je nemyslitelný. Proto můj původní plán mi nevydržel ani den. Vždycky jsem si myslela, že beru počítač jako zábavu, ale jsem v rejži. Já jsem normálně závislá!
Jak už jsem zmiňovala, moje přecevzetí mi nevydrželo ani den. Každopdáně jsem alespoň přestala navštěvovat svých cca 45-50 blogů které pravidelně navštěvuji (počítám do toho všechny blogy, tedy i ty na blogspotu) a taky nechodila na svůj blog. A také se snažila být na počítači co nejméně. Zjistila jsem, že na to musím jít postupně, protože na radikální řešení postrádá Leila jednu podstatnou věc. Ano mí drazí, vůli.

A co se za tu dobu stalo? Je toho hodně vážení. A vy už se nedočkavě třesete co, kdy a kde že? Tak jdeme na to. První si dáme odrážky a já se pak k některým bodům vrátím (u kterých předpokládám, že budete lačnit po dalších informacích)

- Jsem naprosto svobodná! Pan Tajemný je pasé! A já jsem volnááá (všimněte si jakou má Leila radost)
- Byla jsem na kontrole v nemocnici a pak na nákupech a objevila jsem tajemství push-up podprsenek :D
- Jsem nemocná
- Dostala jsem se na školu! (sice až na tu třetí v pořadí ale to nevadí :D z těch dvou mi ještě nic nepřišlo)
- Leila si opět začala povídat sama se sebou a pomalu se ji v hlavě formuje obraz jejích imaginárních přátel :D
- Mám plno výtvarnických potřeb a už tři obrázky!
- Vracím se ke svým kořenům
- Plánuju další postup a zhodnocuju
- nastavila jsem layout
- byla jsem v knihovně
- zbláznila jsem se
- jsem ještě egoističtější než jsem byla

A k jednotlivým bodům?
(Protože vás šíleně zajímá proč v nadpisu máme dva dny a ne jen jeden že? Po konzultaci s Colombem je záhada vyřešena! Ve středu sem neměla ten správnej zápal a chytla jsem ho až o den později - ve čtvrtek. Proto od teď píšu jakože ve čtvrtek kapišto?)

Byla jsem v knihovně. Shodou okolností v den kdy jsem byla také na kontrole a také nakupovat. Možná vás zaujalo mé zjištění o existenci push-upek ale to je tak všechno ale řeknu vám... Ještě jsem nikdy neviděla transformaci z třešniček na melouny v takové rychlosti a to ovoce nemuselo být napuštěno ani jedy!:D A teď mě napadá... Upadala jsem do deprese, protože je to vlastně podvod. Nic jiného. Jako super, příjde holka s trojkama (že má push-up efekt nikdo netuší samozřejmě) a kluci z ní tečou. Ona se zamiluje jednoho si vezme (první kostel pak postel že? :D) a ona se před ním poprvý svleče a najednou... zpětná tranformace z mmelounů na třešničky. Chováme se správně?
Ale opustíme vody podprsenek jdeme dál.
V knihovně jsem si půjčilo horu knížek včetně dvou příruček pro kreslení. Sem zvědavá kdo to bude číst.
Ale zpět k nákupům, protože to je samozřejmě zajímavější. Mamka potřebovala pravítko a tak jsme šli do papírnictví. Takže mamka má pravítko a já mám bílou progresso, bílou křídu, papírový rozmazávátko, tužku 7B, roli balícího papíru (takovej ten hnědej do kterého se balí třeba balíky a tak) a taky roli bílého papíru. Připadám si úžasně umělecky.
Pokud chcete vědět něco o mým zdravotním stavu tak nic nevím, protože mi nic neřekli. V pondělí mi to řeknou. Chtěj mě napínat, smradi.
Samozřejmě jsem si musela najít novou posedlost (proč se dočtete níže, ale neřeknu vám kde, protože zbytek textu byste přezkočili a to by bylo nepředstavitelné pro mé ego) a tou je zatím kreslení. Mám nakreslené tři obrázky (hodím vám sem jen jak se dostanu ke skeneru, protože jsou na A4 a ta se mi do skeneru vejde), což jestli se vám zdá málo, tak opravu není, protože u mě je jeden obrázek na dva měsíce průměr... Z čehož vyplývá že mám na 6 dalších měsíců pokoj :D
Taky vás tak baví nesouvislý dlouhý odstavec bez odstavců? Milujete je že?

O svých plánech se rozkecám v dalším článku a budu vás jimi ládovat postupně, abych vás moc nevykrmila. Pak taky budu mluvit o svých kořenech (jak to vlastně myslí ta tetička buk Leila) a o svých já a já a já se rozkecám v samostatným článku.
A proč?
Nebojte už k tomu spěju.

Určitě vás zaskočil první bod mé pomčlkové rubriky. (už je to tadýýýý!)
Ano, jak bylo již povězeno jsem svobodná. Je to neskutečnej pocit. A víte co k tomu dospělo? Žádné přesvěčení, že nemám šanci, nic takovýho. Spíš pravý opak. Dopídila jsem se k závěru, že mám na víc!
Ale abyste byli v obraze, tak vás mí značně šokovaní čtenáři, do toho obrazu jak se patří uvedu:

Volná hodina před odpoledkama. Já si s třema dalšíma holkama jdu trochu obalit pocuchané nervy, tedy jdu si koupit nějakou sladkost. z obchodu vyleze Pan Tajemný a přejede pohledem z jedné na druhou. Tváří se čím dál kyseleji.
"Kde je Idolka?" optá se *(kdo je Idloka? Dozvíte se na konci článku)
Na to jsem enmohla reagovat než otevřením pusy. A nebyla jsem sama. Paní K. zírala pomalu jako já. Ono když se s váma někdo baví pomalu od první třídy, chodíte s partou ven a najednou vás ta parta začne ignorovat, jako byste byli vzduch a jakmile se potřebujou složit na chlast, nebo chtěj jít ven tak najednou je o vás nebývalý zájem, taky na egu moc nepřidává. To byla první bomba.
Bohužel to neskončilo ani tím, jak Paní K. seděla sama v šatně (to se stalo snad poprvé!!) a kolem Idolky bylo celkem 12 (slovy dvanáct kluků!) (já to počítala) a nikomu to nepřipadalo divné. Druhá bomba.
Ve výtvarce si sedl Pan tajemný se svým kamarádem za mě a Tanečnici (mimochodem ta je teď taky strašně oblíbená u všech kluků) a dávali ji mentos. Strašlivě se smáli a když jsem se otočila, jako co se děje, dělali že musí rychle malovat a Pan Tajemný najednou mentosy schoval. Ptám se Tanenčice co to dělají. A ona že neví a pochichtávala se. Otočila sem se ještě jednou, pak mě ještě začali urážet. Děsná sranda že? Třetí a poslední bomba.

Seděla jsem pak v autobuse, na cestě domů a pustila jsem si písničku I miss you od Basshuntera. Milovala jsem ji a navíc pokaždý jsem si dokázala představit nějakou vysněnou scénu. Teď to nešlo. Nedokážu si nic představit a vůbec nic s Panem Tajemným v hlavní roli. Bylo mi líto a smutno. Ale bylo mi líto sebe, že jsem dokázala ztratit několik měsíců tím, že jsem si malovala vzdušné zámky o někom, kdo mi nesahá ani po kotníky. Ale ani po ně vážení.
Je to jako probuzení z dlouhého snu. Cítím se volněji, svobodněji. A mám vztek na sebe i na potrefené spolužáky. Na sebe jak jsem dokázala být slepá. A na ně protože se dokážou takhle chovat. Ne, nejsou borci a nikdy nebudou. můžou mě pomlouvat, urážet a posmívat se mi. Ale já budu vždycky něco víc!

Všímám si, že jakmile narazím na tohle téma je mi divně.Ale sundat růžový brýle a spadnout do reality je opravdu velice bolestivé.
Nebrečela jsem. Proč bych měla že ano?
...

* a kdo je paní Idolka? (musím tomu věnovat podrobnej samostatnej článek)
Paní Idolka je vysoká, štíhlá, brunetka, která se roztomile chichotá v hlavě má teenage trenty, nosí trička s "bláznivými" potisky tančí a je až děsivě oblíbená. Podle mých průzkumů (ehm...) a pozorovacího talentu ji chce alespoň 85% kluků z devítek. Umí pomlouvat, je oblíbená u učitelů a je to taky objekt, který mi kdykoliv podupává sebevědomí. Jakmile se objeví v místnosti, žádná jiná holka už neexistuje a kluci jsou najednou kolem ní. Pan Tajemný o volné hodině ji kupuje Bick Shock a ona se zase roztomile chichotá...

Kdo se dočetl až sem má u mě lízátko.
Leila
PS: kdo to ještě nepochopil, vracím se :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lauren Lauren | Web | 31. března 2011 v 18:37 | Reagovat

At´si kolem Idolky krouží kldině 20 hladových vlků. Pro mě je kluk, který neumí pochopit ,,vnitřní kouzlo" ztracený případ. Však ten, jehož oči budou jen tvoje přijde ;-)
Já mám poslední dobou taky oblétačky kolem doktorů. A místo výsledků mě pošlou na další (přesnější?) vyšetření...
P.S.: Mám vidiny nebo mám vážně dostat lízátko? :D

2 Enny Enny | 31. března 2011 v 21:18 | Reagovat

Za typy nemáš zač. :D Třeba jich přibude víc, teda až se donutímke zmenšení dalších plakátů. :D:D:D Jinak ten pátý film je Ctihodný občan. ;-) Patří  mým oblíbeným. :D A ano, Unborn je horor. :D Místy celkem scary. :D Ale já horory ráda, i proti své vůli.
Na vlásku je úžasný. Žeru toho koně. :D A Burlesque se mi hodně líbilo. Skvělá oddechovka, na soundtracku ulítávám. :D Nj, Christina. :D:D:D

3 Leila Leila | Web | 1. dubna 2011 v 12:12 | Reagovat

[1]: jo... já už to neřeším :D nějak mě to opustilo a zamilovanost je pryč. Jsem za to ráda, mám o jednu starost méně :-)
Lízátko dostaneš :D už se na tom pracuje :D Může být ovocné? :D
A s těma doktorama to znám... doufám ež ti to dobře dopadne :-)

4 Leila Leila | Web | 1. dubna 2011 v 12:13 | Reagovat

[2]: Aha mno tak já horory nerada :D jsem strašpytel :D taky žeru toho koně :D ze soundtracku Varieté se mi líbila písnička EXPRESS :D

5 Enny Enny | 1. dubna 2011 v 13:11 | Reagovat

[4]: No, já vlastně taky. :D Ale ten pocit, co u nich míváš, mám svym způsobem ráda. :D Asi sem až moc zvrhlá už. :D:D:D:D:D
Soundtrack žeru celej až na jednu písničku - A Guy Who Takes His Time. :D Ta mě moc neuchvátila. :-) Nemáš nějakej typ na filmík? :)

6 Lauren Lauren | Web | 1. dubna 2011 v 18:27 | Reagovat

[3]: To je dobře. A lízátko může být klidně ovocné :D

7 Leila Leila | Web | 1. dubna 2011 v 23:06 | Reagovat

[5]: já ten pocit nesnáším :D když je horor v televizi přepínám, jdu jinam, nebo se schovávám pod peřinu :D
A teď jsem si stáhla nové filmy, až zkouknu napíšu recenze nebo dám jinak vědět :-)

[6]: už se na tom pracuje :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama