//úterý// Zkouškový horor

26. dubna 2011 v 20:56 | Leila |  Leila

Nepozdravím vás, mám v sobě příliš pocitů najendou a můj podrav by zněl asi trochu divně.
Dnes to bylo o hubu. Aneb Leila jela do velkého města a jela sama. Samozřejmě, že se toho stalo hodně.

Tož!
Ráno vstanu a je všechno v pohodě. Teda, kromě toho, že jsem málem spadla z postele a vylila trochu čaje. Ale to se mi stává běžně, takže nic neobvyklého. Než jsem vyšla z domu (se spožděním) volala mi babička. Chtěla mamku. A já tvrdnu u dveří a ona se rozkecává a máti řekne, že musím už jít. A babča proč teda nejdu a máti, že volá na můj mobil. Tak jsem vyběhla na osmicentimetrových podpatcích z domu...
V obchodě fronta jak hovado a já čekala se dvěma rohlíkama a flaškou vody. Samozřejmě, že jsem musela autobus dobíhat. Jak já miluju chaotický rána! :D
Každopdáně jsem se dostala do autobusu. A zdárně vystoupila. A čumim. Mno s mojí orientací v prostoru je to trochu špatný, abyste pochopily, někdy se neorientuju ani ve vlastním domě, jak se říká :D. Tak vidím skupinku lidí, co vypadá inteligentně, říkám si, že to budou gympláci a tak jdu za nima. Hm... nešli...

Každopdáně ještě že jsem měla půlhodinky k dobru a já se zdárně dostala ke gymplu. Ještě jsem si zkontrolovala, že stojím u toho správnýho, přece jenom oni stojí dva vedle sebe. A vstoupila dovnitř. A znovu čumim.
Rozhlídnu se na jednu stranu... na druhou stranu a hle! Spatřím nástěnku a tam kolem ní velký hlouček lidí. Pomyslím si, že je to asi důležitý... brejlím na ty papíry... Samozřejmě, že to je napsaný tak malinkatým písmem, že to nepřečtu! Tak se proderu jako pravý superman dopředu a brejlím... hledám se... sááákryř Leila se málem nenašla. Pak se našla blbě, ale nakonec jsem se našla. Skipuna číslo sedm... Jdem ji hledat!

Vylezu do prvního poschodí, chodba velká jak prace a plnooo dveří. Doprava... Doleva... Podívám se před sebe a tam velkej papír se skupinama a šipkama. Vydám se tedy podle šipečky doprava... A hle, nemyslete si, jsem chytrá, našla jsem třídu ve které píšu přijimačky!

Bohužel štěstí mě v tu chvíli opustilo... asi jsem si opravdu měla dát ten Kitakat před prvním testem...

První test osp....HOROR!
Matika.... HOROR!
čeština.... horor to zrovna nebyl, bylo to asi nejlehčí a stihla jsem to deset minut před koncem limintu... Stejně tam mám určitě všechno blbě...

Jdu na pracák a je mi to jedno!

Každopádně o svém hledání záchodu se vyjadřovat nebudu... :D

A přišel konec a já vypadla ven. Tedy až potom co jsem proběhala celou školu, protože hlavní východ byl jaksi nedostupně zamčen.
A vylezu ven a jelikož byl ten hlavní vchod nedostupně zamčen, vylezla jsem nějakými postraními dveřmi. Opět jsem se vydala za skupinkou lidí a oni mě zdárně dovedli ven z areálu. Pak už to bylo jenom na mě....

ano jak tušíte, dostala jsem se na nádraží... Dala jsem si kafe a spokoje přemýšlela, jak budu vyplňovat formůláře a vystojím nekonečné fronty na pracáku...

ALE! měli jsme na ty testy učitelku z výtvarky! To přece něco musí znamenat!!!

Každopádně jak jsem tam viděla ty lidi, připadala jsem si méněcená a velmi hloupá. MYslím, že ten gympl ani nemám šanci utáhnout...

A odpoledne jsem nedělala nic jiného, než že četla druhej díl Město z kostí - Město z popela... Mám to dočtené a... MILUJU TY KNIHY!!!
Je to prostě neskutečné... neuvěřitelné... Žeru to!
Každopádně jsem objevila novou položku v knihovně. Rezervace a internetový katalog. MAJÍ TROJKU!!! takže (škoda že maj zítra zavřeno) ve čtvtek jedu opět pryč a jedu do knihovny pro svoji milovanou knihu! :D

Zítra mě čeká peklo číslo dvě. Držte mi palce ať to nezvořu jako na tomhle. I když na tenhle gympl jsem přecejen chtěla víc...
Uvidím v pátek/ve čtvrtek...

Leila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caty Caty | Web | 27. dubna 2011 v 14:20 | Reagovat

Držíme palce,ano:D A chci slyšet o hledání záchodů!:Dtaky miluju knížky:D

2 Lauren Lauren | Web | 27. dubna 2011 v 15:26 | Reagovat

Neboj, určitě to dopadne dobře. To, že ostatní vypadají na veliké inteligenty nic neznamená. Třeba se tak tvářili schválně, aby ostatní zastrašili :D. Byla to tedy alespoň moje taktika na jedné olympiádě. Mezitím co se všichni stresovali, div si nekousali prsty, blbla jsem s kamarádkou :D. Přitom jsem přípravám moc nedala. Holt - olympiády, testy, zkoušky a nic podobného v lásce nemám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama