//čtvrtek// Jsem na rehabilitaci své duše a zkouším se kreativně projevit...

14. července 2011 v 12:48 | Leila |  Leila


- V úterý jsem byla na grilovačce, bylo nás tam pět a já se přesvědčila, že lidi ze třídy jsou individua

- Od úterka jsem také změnila místo svého bydliště, tedy jen na pár dní, a to k babičce. Nacházím se tedy u babči a mám tu spoustu věcí, které chci udělat a věnovat se tomu.

- Včera jsem ležela na dece v trávě, četla poslední díl Hunger games, poslouchala letní hudbu a měla na hlavě slamák. Asi opravdu začalo léto...

- Stala jsem se závislou na pomerančovém džusu a borůvkách

- Ležím a opaluju se (u mě to ale nejde, buď se neopálím vůbec nebo vypadám jako rajče... takže vypadám jako rajče :D) a přemýšlím o všem možným, o spoustě věcí, které mě trápí i které mě netrápí...

- Mám knížku Tajemství přitažlivosti srdce a teď pracuju na tom, abych z vnitřní místnosti sebe sama vyhnala toho člověka... Na začátku týdne bydlel, teď už jen stojí s jednou nohou na prahu... Takže se to snad brzo povede... :-)
Ale zjistila jsem, že nejde si říct "tak teď vypadneš!" ne a ne. Takhel to nefunguje. Zkoušela jsem to na začátku a opravdu to nefunguje. Ten člověk tam pořád je. Myslím, že to vyřeší jen čas.
I když to třeba nečekám, najednou (i když dělám cokoliv) se mi zjeví ta místnost (nebo přímo práh té místnosti) a on se pohne třeba jen o jeden krok... Ale každým krokem se přibližuje tomu, aby odtamaď vypadl :-D

- Přemýšlím jak to tady změnit. Chytají mě totiž záchvaty, kdy přemýšlím a sním o holkách, které jsou jako porcelánové panenky. Tak křehké, jakoby je i sebemnší dotek mohl rozbít a v těch slamácích a šatech leží v houpacích sítích a čtou nějakou knížku, nebo malují, nebo pletou, nebo pijou čaj... Je paradoxní, že se mi líbí tyhle holky a přitom se mi líbí i holky které nejdou pro urážku daleko, ty odvážné, co se nebojí udělat první krok. Paradoxní a já stále nevím kam patřím já...

- Čím dál víc se těším na gympl. Zatím se vůbec nebojm, nebo tak něco. Prostě mám čirou radost, že nemusím do té záklnadní školy ještě další rok. Akorát se trochu bojím, že nezvládnu to, co jsem si slíbila, tedy, že budu spokojená sama se sebou než tam nastoupím. Doufám, že to dám, protože můj cíl není nereálný, jen by se mi muselo chtít. Často jen ležím venku a přemýšlím, proč když tak moc chci zhubnout nebo spíš vytvarovat určité partie, proč když tak moc chci a čím víc chci, tím míň toho dělám a tím míň se dokážu přinutit vstanout a jít třeba cvičit... Nějaké rady?

- Trápí mě teď spousta věcí a nevím jak je mám vyřešit...
- Byla jsem v pondělí v knihovně, půjčila jsem si pár knížek a myslím, že na dýl jak na týden mi ty knihy nevydrží... Moc čtu :D
- Jsem teď hodně zmatená...
- Mám několik nápadů, co chci nakreslit a udělat...
- Musím změnit layout blogu...

Leila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama