Letní dumání - Čtení knih v dětství

21. července 2011 v 20:43 | Leila |  Myšlenkové pochody


Dnešní téma Letního dumání (což je letní meme, které pořáda Abyss) jsou:

Čtení knih v dětství

Osobně se musím poníženě přiznat, že nejsem jedno z těch skvělých dětí, kteří dnes mají knižní blogy, nebo už jsou spisovateli a podobně. Nejsem ta, která už v první třídě přečetla Harryho Pottera nebo Pána prstenů.
Ve školce i do druhé třídy byl můj vztah ke čtení takový nijaký. Vlastně jsem doma nic nečetla, jen slabikář a knížky do školy. Jenže pak přišla třetí třída a v naší malotřídce se pořádala soutěž o nejvíc přečtených knih za školní rok. Za ten rok jsem přečetla dvacet knížek.
Četla jsem ale normální knížky jako Klukům vstup zakázán, Doktor Lupa a další knížky od Thomase Breziny. Pamatuju si i na hodně dívčích románů. Takhle to pokračovalo do šesté třídy.
Přišla nová škola a další věci, díky kterým se změnil můj vkus. Přešla jsem na fantasy knížky, ale moje čtení se opět utlumilo na minimum. Četla jsem na počítači povídky a jednou za tři měsíce možná nějakou knížku. Závratný čtenář jsem tedy nebyla.
Ovšem v devítce se to opět změnilo a já teď v knihách našla opět oblibu a vnímám je jinak, než jsem je vnímala. Musím se přiznat, že mám pořád skluz v klasických dílech, které má každý přečtený. Třeba jsem nikdy nečetla Babičku nebo Staré řecké báje a pověsti. A taky mám přečtený pouze první díl Pána prstenů. A Harryho jsem četla teprve v roce 2010 v prosinci. Jsem to ale barbar že?
Každopádně přes tento rok se můj vztah ke knihám v mnohém změnil. Nebojím se jít do klasiky, ani do poezie, ani do žánrů, které jsem dříve nečetla. Nejsem dítě odkojené na knihách, protože jsem většinu času do šesté třídy věnovala prostě kamarádům. A pak jsem se šíleně upnula na počítač.
Vlastně by se to dalo brát i tak, že jsem četla. Přečetla jsem tolik FanFiction, že to není možné. Přečetla jsem tolik článků na blozích. A stále vlastně čtu, protože na počítači nehraju hry.

Moje děttví moc knížek neobsahovalo, kromě třetí třídy, kdy jsem prostě pořád jen četla. Doma mi nikdo nevyprávěl pohádky na dobrou noc, ani je mi nikdo nečetl. Rodičům bylo celkem jedno jestli čtu nebo ne. Vlastně jim to je jedno pořád.
Láska ke knížkám se ve mě probudila ani nevím jak. Prostě jsem se jen zaregistrovala do knihovny a nasála vůni knih. A bylo to :-)

Leila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caty Caty | Web | 23. července 2011 v 16:56 | Reagovat

Já čtu už dlouho dobu a jsem za to ráda a navíc,my jsme taková čtenářská rodina:)

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 24. července 2011 v 21:51 | Reagovat

Tak já jsem docela na knihách odkojená, ale zase mi chybělo to chození s kamarády ven. Byla jsem pořád zavřená doma. Ono -něco za něco. :-D

3 Leila Leila | Web | 25. července 2011 v 10:46 | Reagovat

[1]: Mno u nás právě nikdo moc nečte, možná tak jednu knížku za rok :D

[2]: Ono něco za něco asi fakt nejde obejít :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama