//Pátek// Já pochopím tu knížku a střední si prostě užiju!

8. července 2011 v 19:38 | Leila |  Leila


Doufám, že jste se všichni včera dívali na světovou premiéru Harryho Pottera. Vyvolává to ve mě takové zvláštní pocity, které ve mě nevyvolal ani konec devítky. Takový pocit, kdy si vážně uvědomujete, že jedna éra končí, že už nic dalšího nebude. Tímhle filmem to končí a už nikdy nebude takové to čekání a napětí, které nás provázelo neuvěřitelných deset let. Mnoho lidí na Harrym vyrostla. je to zvláštní, že teď to končí...

To jen tak na okraj, abyste byli v obraze, co jsem dělala včera večer.

- Mimovolně se mé myšlení opět stáčí akorát k řešení mé postavy. Za což jsem snad poprvé ráda, jelikož jsem dnes vyhrála malé osobní vátězství, kdy jsem nepomyslela ani jednou na nějakou souvislost či vzpomínku týkající se jednoho určitého člověka. Což je super.
- Dále jsem si koupila knížku. Leila byla ve škole totiž oceněna knižní poukázkou, kterou se rozhodla využít ke koupi knihy: Tajemství přitažlivosti srdce. Jsem tak ve čtvrtce a vidím, že si to budu muset přečíst několikrát. Moc to nechápu, ale tuhle knížku pochopit musím a naučit se to praktikovat. Jelikož Tajemství opravdu funguje (nikdo mě nepřesvědčí o opaku, protože stále nacházím ve svém životě věci, které jsem si přála třeba před dvěma měsíci), tak proč by nemělo fungovat i tohle že?
- Opravdu se sebou začnu něco dělat. Musím a přitom muset nesmím. Pokud něco musím, nechce se mi do toho a pokud je to namáhavé tím tuplem. Táákže musím udělat ze cvičení a zdravého jídla zábavu. Nevíte někdo jak?
Každopádně to potřebuju zjistit rychle. Připadá mi, že volno neskutečně letí a já nemám zatím nic! Žádné výsledky, ani jsem ještě nekreslila, nepsala... Ale čtu to jo... Za chvíli mám dočtenou Levou ruku boží.
- Nevím proč, ale dnes když jsem jela zpátky z toho obchodu domů, jsem se koukala na mraky, vítr mi cuchal vlasy a já se cítila konečně volná. Taková... svobodná. Jakoby odpoutána od školy, připadalo mi, že konečně začali prázdniny a moje mysl mi sama připomněla, že jsem se rozhodla si je užít. Žádné trápení už do září nechci vidět a jelikož si mám v plánu nejlepší léta živote - střední užít neskutečným způsobem, pak trápení neberu v potaz ani později. Nějaký stres může být, bez něho to nejde, ale ne smutek... NE!
- Doufám, že rodiče jen neslibují plané řeči a splní to, co plánují. Tedy, k čemu jsem je nějak dostrkala. Nejspíš se sestrou dostaneme větší pokoj a myslím, že nikdo nebude nic namítat proti těm fialovým stěnám, dokonce už jsem si vybrala nové povlečení na postel a hledám všude možně deku (neboli přehoz na postel) v rastafariánských barvách... Dokážu strávit hodiny (<- !!!) přemýšlením jak ten pokoj zařídím, co si tam chci dát. Peníze neřeším, vracím se k zásadám tajemství. Vím, že ten pokoj bude jednou podle mých snů...
- Dneska jsem se opět jen válela a jedla. Je to se mnou zlé, jde to z kopce. Potřebuju to brát jako zábavu co dělám ráda... Jenomže jak to přepnout?

Leila
-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama