Rikki

Knihy + myšlenky

27. září 2011 v 20:18 | Rikky
Ahojky! :D
Tak konečně tady něco píšu viďte. Nooo, uvažuju, kde mám začít. Tak nejdřív ohledně Leily. Věděla jsem, že to přijde a ne nepřekvapujeme mě to vůbec a jsem ráda, že Leila si jde a dělá co chce a neohlídá se zpátky, neboť je to velký krok do předu.
Uvažovala jsem, že blog zruším, protože je to zvláštní být tady bez Leily, většinu nápadů na fabulario měla ona, ale nakonec jsem si řekla ne. Tenhle blog mně baví a začala jsem se tady angažovat, když jsem šla na střední, takže jsem ráda, že to mám.

Tím pádem blog zůstává. Asi některé věci nechám být, některé možná asi smažu, když už Leila tady není. A někde zase možná něco přidám. Uvidím. Tak to jsem chtěla ohledně blogu.

Teď ke knihám a filmům. Filmy asi nechám na chvíli být. Knihy mně teď chytají ohodně moc než filmy + mám na ně i větší chuť a čas.
Taky asi zítra možná čtvrtek napíšu další recenze a i asi něco dopředu. Doufám, že se mi to vyjde a já se i k tomu dokopu.
Tak to by asi bylo všechno. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Tak se mějte :D .

Prázdniny aneb zase to peklo

30. srpna 2011 v 22:34 | Rikky
Ahojky všichni!!!
Tenhle článek jsem chtěla napsat až zítra, ale jelikož skoro jedu, tak to nestíhám. Proto je to tady dřív. Tak je to tady, naše dovolená končí a jedem dál. Takže tím bych chtěla popřát všem prvňáčkům, kteří jdou do školy hodně štěstí, užijte si to, dokud to je tak zatraceně lehký! Deváťákům - vyberte si dobře, kam půjdete. Bude to Váš budoucí život a taky mučení. Vyberte si dobře!! Prvákům - Hodně štěstí a ať si zvyknete. A těm, kteří jsou dál. Vydržte, ještě pár roků a konec!!! Čtvrťákům - držím Vám palce při maturitách a jejich přípravách, neztraťte chladnou hlavu.
Uvažovala jsem jak mám asi shrnout prázdniny, které byly asi nejhorší ze všech, když, ale opomenu ony příjemné věci. Co jsem mluvila s různými lidmi, tak mi říkali, že tyto prázdniny byly nejhorší. Takže asi na tom něco bude :D . Taky bylo divné, že Leilu jsme neviděla celé dva měsíce, ale možná, že zítra nám to vyjde!! Avšak díky tomu jsem pochopila, jak moc jsem na ní závislá a zvyklá. Taky tím, že jsem ji neviděla, tak jsem stíhala i jiné věci, které obvykle nedělám.
Taky mi došlo co znamená slovo přátelství, když jsem se jednou na to ptala jedné kamarádky z netu, odpověděla, že to nejde vysvětlit, že to člověk musí cítit sám, a pak když mi Leila o několik týdnu později řekla, že kdybych ji řekla skoč a držela ji za ruku, tak by skočila se mnou a já jsem myslela, že to chápu, ale prdlajs. Pochopila jsem to až teď, když jsem dostala lekci. Pochopila jsem, že když se znám s někým moc dlouho, že ho pak začnu odhazovat od sebe, protože mám strach. Protože se bojím, že bych se s ním mohla sblížit a bojím se té bolesti, která možná někdy přijde, když mi řekne, že už mně nechce vidět a mně přes prázky došlo, že proto dělám to co dělám. Nechci to znovu zažít. Taky mi došlo, že pro lidi, kteří jsou pro mně blízko, tak bych udělala cokoliv. Došlo mi, že prostředí ve kterém žiju se na mně přilepuje jako mokré tričko.
Došlo mi, že chci se ráno probudit a cítit někoho za sebou, jak vás drží ve spánku. Došlo mi, že za sarkasmem a ignorací a vším možným je jen slupka,která .. ne - kterou CHCI někdy odloupnout, ale jen nevím kdy.
Přes tyhle prázky mi došlo spoustu věcí a spoustu nových zažitků od nás až po Uherský Brod.
Doufám, že každý si nějak prázky užil či aspoň mu něco došlo, tak jako mi. Doufám, že KAŽDÝ zažil něco při čem se zasměje až bude nejhůř, protože i takový zmetek jako jsem já, něco má. A když se mně někdo někdy zeptá: "Skočíš?" odpovím: "Skočím s úsměvem na rtech."
Hodně štěstí všem do 1.září. Držte se , poznej te nový lidi i svět. PS: Držte mi palce v tanečních!!!

Happy Birthday Rikky

26. července 2011 v 21:35 | Rikky
Ahojte, všichni.
Tak jak podle názvu vidíte, tak mám dneska narozeniny. Víte vzpomněla jsem si na ten čas, kdy jste se na ten den bezmezně těšili a čekali dlouho do noci až odbije půlnoc? Kde jsou ty časy? Kam utekly? Kde jsou ty časy, kdy jste s přáteli snědli společný dort? Už asi utekli někam pryč, někam, kde my za nima nemůžeme.

Nikdy jsem nechápala ten citát: "Přátelé si drž blízko, ale nepřátele ještě blíž.", ale teď ho už chápu. Víte, kdo mi jako první napsal k narozkám? Můj největší nepřítel, který mně nesnáší mi napsal všechno nej Anet. Byla to babka, kdo by to byl kdo řekl, co? Nakonec mi popřáli děcka ze třídy a i z bývalé, které jsem dlouho neviděla a dokonce i ti, které jsme nikdy neviděla. Ale pro mně ta nejdůležitější osoba v mým životě ne a řeknu vám , že takhle jsem se dlouho necítila, ale otevřelo mi to oči. Pochopila jsem jak moc jsem pro NI důležitá, jak moc mně ONA potřebuje.

Pochopila jsem , že dostala to co chtěla ode mně, že už mně nepotřebuje, že jsem posloužila tvému účelu, a že jsem byla odkopnuta jak pes na ulici. Došlo mi, že jsem zase naletěla, tak jak vždycky, tak jak jsem se nikdy nechtěla chytit, ale nejde se tomu bránit. Tvému charakteru,tvé povaze, tvému vtipu. Kde to je? Taky to odplavalo, nebo to ještě někde je vevnitř tebe? Pokud jo, tak doufám, že to někdo někdy najde, že objeví v tobě to, co jsem v tobě objevila já. Nejúžasnějšího člověka pod sluncem, který by pro kamaráda skočil z okna, který se za ně bude prát, který poslouchá všemu co mu řekneš, který tě obejme, když mu brečíš, který ti slibuje, že vše bude v pohodě a hlavně - si slunce v nejtmavších koutech. Kdysi jsem takového měla, ale on mně opustil, teď i ty,ale to tak má asi být, i když ta bolest opět bolí, i když se cítím jako největší hajzl, i když si dávám vše za vinu a přitom za nic nemůžu.

Ale dost těhle černých myšlenek. Mám přece narozky ne? Víte dostala jsem od rodičů strojek na psy. Můj pes je už ostříhaný a povím Vám, že se to VŠEM líbí. Takže se těším, až mu zase srst opět naroste. Taky mám knihu od Richelle Mead - Sukuba, už se nemůžu dočkat až se k ní dostanu a přečtu ji. No nakonec si dovolím, ještě jedno přísloví, kterým se dneska do půlnocí chci řídit: "Včerejšek je minulost. Zítřek je budoucnost, ale dnešek to je dar a záleží jen na VÁS, jak si ho užijete." Mějte se!

Zatraceně

10. července 2011 v 16:25 | Rikky

Na pozdrav dneska nemám, tak ho po mně prosím Vás nechtějte.
Psala jsem článek už před tím a byl o hoooodně delší, ale nazveřejnil si, protože nám blbne net. Prázdniny nejdou vůbec jak měly jet. Je to totálně v háji. Nic se nedaří. Prachy jdou pryč a ani si nevšimnete jak moc. Brigáda se mi posunula, protože týpek jsi odjel někam fuč a klíče,instrukce prostě nic nedal, takže bomba a k tomu jsme zjistila, že jsem vážně velká,hnusná, falešná, zrádna mrcha a kamarádka. Místo, abych byla oporou tak ještě víc se ji snažím shodit(asi nwm, jak to popsat), místo abych ji pomohla povzbudila či něco podobného. A místo, abych se ji omluvila (což stejnak moje hrdlost nedovolí), tak se radši budu ji vyhýbat, ignorovat a já nevím co ještě dál. Panebože, kdy se ze mně stal srab postavit se a vyříct si to, kdy místo toho, abych si to vyjasnila, tak si radši sednu ke sklence tvrdého chlastu, zliju se až do němoty a pak se jdu koupat do řeky. Nakonec si ještě málem zapálím. A pak doslova svádím jednoho kluka, aby já nevím co. Panebože, proč jsme takový srab? Proč tolik závidím? A hlavně proč mně to k***a tolik s**e? Přestávám se chápat, přestávám to zvládat. Zatraceně, tohle nebylo vůbec v plánu, tak PROČ? Místo, abych šla ven a užívala si, tak se depkám, mluvím sama se sebou a čekám, kdy se konečně sesypu. Asi měla fakt jedna kámoška pravdu, že za chvilku přijdu do fáze, kdy budu chtít jet na koncerty, za kamarády,kteří jsou bůhvíkde, chlastat se svoji partou, ale nejraději sama,protože já takovou partu nikdy mít nebudu(jaká to ironie) a spát snad s každým, který bude při ruce, ale já tohle nechci. Zatraceně, já tohle nechci!!! Tak proč mně to tolik přitahuje, proč mám pocit, že tomu padám.
Proč, ti tolik závidím?? Proč???? Proč mám pořád pocit, že jdu ve tvým stínu, že z něho nikdy nevyjdu, že budu pořád v něm???? Ale já nechci být v něm, nechci se tam schovávat, jak malá,bílá krysa. Nechci být za tvými zády, chci být vedle tebe, chci být oporou, chci.... zatraceně, co já vůbec chci?
Wooow, celkem dobře depkařím, co? Ale víte co je mi to jedno. Je mi to jedno, že si to lidí čtou, že nejsem takový drsňák, ale rozhodně jsem dobrá herečka. Nikdo to nepoznal a nikdy nepozná. Možná, že by nebylo špatné se tomu poddat, ale co z toho budu mít? Další depku, více zkažené ledviny? A nebo dál odolávat, jak nejvíc to jde, ze všech sil? Dokážu to vůbec? Dokážu, to zase ze sebe setřást? Dokážu a nebo ne? Ať už udělám cokoliv, obě bude stát za to. Teda to jedno jen za začátku a pak? Pak se hlasitě všichni zasmějeme. Yeah, to zní jako dobrý plán, ne?

Krutá pravda

19. března 2011 v 12:14 | Rikky

Ahoj, všem.
Tak to je něco, po dlouhé době jsem zde vlezla. Asi se ptáte , jak je to možné a já vám(překvapivě) dám odpověď. Vždycky , když mám vztek a nebo se mně něco rozhodí, tak to zde dám. A hle dneska teda vlastně respektivě včera večer, ale neměla jsem dost síly to zde napsat. Takže o co vlastně jde?
Už dlouho jsem chtěla jít ke kadeřnici ostříhat konečky a odhustit, ale nikdy mi to nevyšlo, neboť jsem na intru a o víkendu málo kdo má otevřeno. A tak jsem toho využila a zašla tento týden v úterý. Kadeřnice mi to pěkně odhustila, ale konečky mi musela vzít víc, neboť prý to tak bude lepší. Sice mi to bylo proti srsti, ale co s tím naděláte? Když je potřeba, tak je potřeba a pak jen šmik šmik a bylo. Konečky byly v pohodě, ale vlasy se mi celkem o dost zkrátili. Ale tak to se dá přežít však co, to doroste ne? Ale to co mně dostalo bylo, když jsem si včera večer je česala a za mnou stál otec a tak se mně ptá:"Nemáš nějáké kračí vlasy?" tak tohle mně dostalo a pak , když jsem mu řekla, že jsme byla u kadeřnice, tak mi ještě pěkně řekl že jsem si měla zkrátit víc? Chápete to???? Já teda ne, místo pochvaly vám dá ještě víc. Nehorázné, ale tak to bych ještě přežila, že si toho nikdo nevšimla však co, lidi jako jsem já si nikdo nevšímá.
Nooo a teď mám krizi, jak jsem psala, že jsem byla u té kadeřnice, tak asi vám došlo, že jsem byla doma. Ano bylo to tí, že jsem měla - mám naražené koleno a pěkelně to bolí, ne že bych to přiznala nahlas, ale hold realita je krutá, takže to je jiná věc, ale teď k problému. Správně bych měla být doma ještě ten další týden, ale nwm,jestli mám neboť mám praxi a to bych nechtěla zmeškat ani ve snu , neboť praxi máte velmi málo a každá praxe je velké dobrodružství(teda kromě Šečíka - to je velká nuda :D), ale řeknětě, jak se mám zachovat??? Mám to risknout, i když vím, že to bude pekelně bolet a nebo být radši doma a nechat se buzerovat?? CO MYSLÍTE:????? Každý názor beru, neboť vůbec nwm co mám dělat.
Sakra, je to těžký ten život co? Jop no nic jdu se kouknout na něco a nebo nwm, nějak se zabavit a nebo zase jen čumět do zdi a nebo, že bych zde něco dála .... Hmmmm .... uvidíme , jak se mi bude chtít :D Mějte se Rikky

Dva velké šoky

21. října 2010 v 22:41 | Rikky
Avatar
 Ahojky.
Omlouvám se, ale na pozdravy jsem nikdy nebyla. Vždy kývnu hlavou a nebo jen zvednu ruku, aby věděli, že jsem slyšela a taktéž taky odpovím, ale zvedat v téhle chvíli hlavu či mávnout na noťásek, asi by bylo na hlavu. Ale o tomhle asi psát dneska nebudu , i když ... bylo by to velmi zajiamvé téma :D.
Kde začít? Asi začnu tam, kde bych měla začít. Dlouho jsemt u nic nepsala, ale tak to chodí  nová škola, nové tempo,nové problémy atd. mohla bych pokračovat, ale vy určitě tohle znáte. Jakmile tohle všechno začalo,tak jsem pochopila, že svět je hodně obrovskej a já jsem z něho neviděla ani tu čtvrtinu. A když přijedete domů, tak si myslíte, že tohle všechno - škola, lidi, učitelé, pokoj na intu byl jen sen a před vámi stojí realita. A pak nastane neděle a vy jedete. Nevím , jak vy, kteří dojíždí , ale já mám asi tak pět možností, kdy můžu sednout na vlak a jet domů, jak sladké to jest pokušení, ale bohužel  či bohudík nevím, jak bych to doma vysvětlila, že jsem přijela. Jop to by bylo zajimavé, ale to jsem zase odbočila z tématu.  A tak to jde den co den, měsíc po měsící a vám to pak začne docházet. A právě tahle chvíle u mně nastala. Všechno mi dochází, že realita je jak doma, ale i cesta ke škole a průběh  v ní. Proto asi nestíhám vše co bych chtěla stíhat. Všechno se to na mně lepí - tlačí , ale o tomhle jsem mluvit nechtěla.
Leila mně přepadla, že chce pomoct s povídkou na děj(jak to tu už psala) a díky tomu mi te´d krásný bílí tygr jménem Tora(japonsky tygr) pěkně leží na stole. A tak jsem se na něj dívala a hle zase mně něco napadlo. Ano povídka, která má velmi stručný děj, ale bude se psát až za dlouho, protože mám(e) větší projekty, které se musí dodělat, ale aspoň děj více promyslím nehledě na to, že nemám promyšlené vůbec postavy což bez postav to asik nepůjde :D. Tak to je první bod a byl ještě jeden, ale co v něm bylo......
Joooo už vím.
Druhý bod je, že začnu doplňovat plemena psů. Ve škole je stříháme, takže získávám  nové vědomosti, takže myslím, že je čas je doplňovat. Taky se vrhnu na knihy a filmy, které jsem viděla, když jsem teď doma , protože mám angínu(ale už je to o moooc lepší).
Dneska mně zažil šok. Jeden byl menší a druhý obrovský. První byl ve hře. Jestli hrajete hru Nostale(ona 16- nátiletá holka, tohle hraje :D), tak mně dneska tak naštvala(raději to nebudu rozepisovat, protože bych zase něco rozbila) ano, Rikky je tohohle schopna, ale to se dozvíte v mém profilu, který musím udělat(Ach Leilo, že tě to profilování, tak baví(?), da-li se to tak říct, musím to teď dělat, taky, ptž to vypadá blbě). A druhý ten obrovskej šok mně čekal, když mi zapípal mobil(což jsme se divila, ptž můj mobilek, mi dává pomaloučku, ale jistě goodbye, harant jeden), že mi Leila napsala, že je v nemocnici, prý ji budou dělat nějáký testy, ale jsem z toho celá nesvá. Co mi napsala a jak to je, vám psát nebudu, protože jak ji znám, tak to napíše úplně sama semhle,tak ji nebudu kazit to potěšení, se s váma o tom podělit. No prostě se těším až ji uvidím v tom jejím úža klobouku, který naprosto žeru(Potvoro :P) a jak ji obejmu a budu vědět, že je už v poho.
Zatraceně už aby to bylo. Idu dodívám se na díl Černý anděl a Hvězné brány Alantis a jdu spát. Zítra skoro stávám jdu se psem ven v 8:00 ráno, ať se vyběhá a pak jdu uklízet barák a jo mimochodem máme doma nové balkóny( i když ještě nejsou dodělané) a okna. To zas bude bordela a já to musím všechno uklízet. Skvělý, hold to je nevýhoda, když jste doma!

Tak zas někdy ... Dobrou noc přeje .... Rikky

Mým osudem je život dát a ne brát

10. srpna 2010 v 22:14 | Bumblebee
Avatar
Ahoj!
Po dlouhé době opět něco píšu, ale bude to dost krátké.
Dneska jsem byla na jednom z mých mnoha e-mailů.Tam jsem narazila od kamrádky , kterou jsem viděla  naposledy v 6. třídě a to jsem ji potkala v lázních, kde měla své problémy a já své.
A tak jsem  z radosti otevřela a hle na co jsem nenarazila. Celý den jsem nad tím přemýšlela a až teď jsem se to odvážila dodívat na konec. Řeknu vám bulela jsem u toho, jak želva. Hned ze dvou důvodů.
1. Jak to ti lidé dělají, jak dokáži přežít, že jsou to jejich příbzní, kdo je motivuje, kdo je povzbuzuje jít dál. Neodbočit na blbou odbočku, že jsou jako stražní andělé, které nad nimi bdí i v nejpozdnějších hodinách.
A 2.?? Jak jsme tady psala dostala jsem se na veterinární školu, ale tohle nebyl můj sen největší. Můj největší sen je být v armádě. Lítat či být mariňák. Ano , tenhle potrhlý člověk jako jsem já má slabost pro tohle, ale věděla jsem, že tam by nevzali ani za milión let. Kvůli mojemu zdraví, kvůli mojí váze, kvůli blbých kolen, ale člověk se nevzdává, přece jen od toho sny jsou, ale teď po tom videu jsem si uvědomila, že je to možná fajn, že tam nejsem. Představa odloučení a možnosti, že je neuvidím dlouho či možná nikdy celkem dost bolí, i když mně často štvou. A kdybych se vrátila a oni by tak na mně čekali a řekli :"I miss you." tak nevím zda bych měla odvahu zase je opustit, otočit se k  nim zády. Nevím... bože zas tu něco plácám.... Prostě mě to video dostalo a já si jen uvědomila, že pokud existuje něco jako je ten "Bůh" či nějáká vyšší vývojová inteligence a ti mi dali ty problémy, které z části mám a díky nim si nemůžu splnit ten největší sen, tak jim  z poloviny děkuju a z poloviny jim nádávám, ale asi hlavně děkuju, protože ty, které miluju a na kterých mi záleží ty bych stratit nechtěla..... Možná proto mám tu veterinu, protože asi můj osud je život dát a ne brát....
Tady vám dám i to video. Možná, že pak tohle kecání pochopíte nevím... Vemte si kapesník já potřebovala!!

Jak strávit prázky? Jak jinak než s nejlepší kamarádkou!!!

14. července 2010 v 9:38 | Bumblebee
Mnau
Ahojky!! Jak se máte?
Tak jelikož jsem fakt mrcha, tak jsem vám ani nepopřála pěkné prázdniny , takže to napravuju =  NÁDHERNÉ PRÁZKY!!!! Doufám, že si je užíváte, protože my s Monkey rozhodně nemarníme. Sice tenhle týden máme pauzu páč jsme si už potřebovali na chvilku od sebe odpočinout :D:D:D:D:D. Ale jinak pááááááááááááááááni není nic lepšího než být s nej kamarádkou venku celý den, dělat kraviny a smát se až vás bolí břicho. Nakonec den završíte tím, že zalezete do stanu, kde další dvě hodiny se smějete a brečíte a točíte videa, při kterých  hehehe *smích je málé slovo* řvete  na celé kolo až na vás vyletí rodiče. Noooo nejsou to skvělé prázky???
Snažím se jich užívat ,jak nejvíc to jde.  Jinak ruka už je v pořádku . Ale já tomu teda moc nevěřím páč mě bolí, jak čert, když ji  víc použiju či na ni přitalčím při uklízení nebo při jiných činnostech. Áááááá štve mně to ráda bych si zašla na volejbal(nejlépe na beach)  a zahrála jsi , jak nejvíc by šlo, ale kdo to má riskovat??? Dám do toho svoji oblíbenou sílu a dup ruka zas v ****  to nee, díky, ale přes ty vedra vážně nechci mít zase sádru bleee děsná představa :D:D:D:D. Heh doufám, že už jste byly ve vodě *zamyšlené výraz* tohle  je dost blbá věta, když jsou taková vedra :D, ale co už. Já byla jen v řece. Stavím hráz + vyhlubuju , aby se tam dalo víc zaplavat a hle  moje práce jde vidět, Hned je tam větší hloubka  a kouske si i zaplavete no ni? Jenom doufám, že nepojedou vodáci, bo mi hráz zase strhnou kurňa drát, kdo to má furt stavět asi tam dám velký transparent :"TADY NEJEZĎETE . JE TU HRÁZ A POKUD BOJEDETE DÁL  OSLOVÍ VÁS KULOMET. MUUHHAAA!!" jo dokážu si to představit, i jak tam lezu na ty stromy radši v plavkách, kdybych měla sleťed to té vody , jak vážu na větev. Ááááá skvělá předstva ........................... Do  smradlavého dračího zubu to není možné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Končím jdu dělat ten tranpsarent páč mi tátik právě řekl, že někdy o prázkách jedou právě vodáci. Ááááá já ´je  fakt kilnu muuhhhaa Ola! Mějte se pěkně  a drž te mi palce ať nesletím  Díkes a zase někdy tady!!!

Jsme zde a už se mě nezbavíte

16. června 2010 v 15:06 | Bumblebee
Tanec
Ahojky!!!!!!!!!!!!!

Ano, ano vidíte dobře, konečně zde něco píšu. Dost , dost dlouho jsem nic zde nepsala a je to pouze a jen moje vina. Ani nevím, kde mám začít :D:D:D:D, ale začnu slibem  a to, že se zde vracím, že zde uvidíte i moje žvásty, jak tomu rádi říkáme s Monkey. A teď hurá k novinkám. Dostala jsme se na veterinární školu  Kroměříž.Štastnější jsme v životě asi nebyla. K tomu jsem si myslela jsem si, že vše bude v pohodě, ale prdlajs. Učitelé se zbláznili. Pořád písemka sem a písemka tam. Jak blbci. A přitom je vám to na nic. Pche ....
Až teď noo už na to kašlem, hjahahaha to skoro, když je konec školního roku,protože moje inteligentní buňku(pokud , kdy nějáké byly) jsou už dávno spálené aneb na nic  - nepotřebné.
Takže bezva. Ale hold co se dá dělat ještě pár dní a tadáááá prázdniny.Těším se na ni strašně moc . S Monkey si to chceme užít jako nikdy. Už , bay tady byly. Budeme spát jako mimina v těch spacákách, jak budeme unavené, ale to zase předbíhám.....
Minulou středu jsme hráli zápas volejbalový  proti ostatním třídám  a , když jsme vyhráli , tak jsme byl zápas proti učitelům. Hehehe vyhráli jsme  ... Odešli jsme s  pohárem v ruce  a já jako bonus s zlomenou rukou. Lidičky já mám fakt štěstí. Ruka vypadá jak.. noo ani mně nenapadá k čemu ji přirovnat.Příští týden jedu na kontrolu , tak uvidíme jestli se bude sundávat  a dávat nová dláha či nee. Jsme zvědavá :D:D:D.
Taky jsem se dozvěděla, že má někdo přijet k Monkey. Toho někdo moc nemusím a mám strach ať nám nepokazí naše plány, které máme. Nevím nemám moc z toho dobrý pocit a bojím se, aby to nedopadlo , jak minulý rok, že nic nevyšlo. Ale věřím Monkey  a vím, že  i kdyby se něco semlelo´, tak se aspoň sejdeme v tom stanu :D:D:D:D
Hhehehehe Monkey mi půjčila svoji taneční podložku než si našetřím na tu svoji. Jáá to tak žeru.
Je božíí, skáčete , točíte se. Myslím, že mi začíná shcázet tanec. Hold co se dá dělat , není na to čas a není ani, kde chodit. Vše se buď zrušilo a nebo zkrachlo. Děs, ale aspoň mám podložku, jen se bojím co bude až mi ji Monkey vezme:D:D:D:D:D:D:D. Snad už budu mít ty peníze.
A jo, abych nezapomněla. Monkey má teď "menší" problém se přihlásit na blog. Nevíme co se děje, takže  ať víte, kdyby to ještě dýl nešlo. Hold se nic nenadělá. Musí to jen zkoušet a my vydržet. Končím .. začíná mě ruka bolet a k tomu pes chce jít  se vyvenčit. Měj te se Ola!! 

Pocit

25. ledna 2010 v 0:24 | Bumblebee
Ahojky. No... ani nevím, proč jsme tady a proč to píšu. Možná to chci ze sebe dostat nebo co já vím. Konečně šel spát a já tu teď sedím a snažím se odolávat tomu pocitu. Jaký to je pocit?? Tuhle otázku jsem si pokládala vždy, když byl ten pocit kolem mně. Dlouho jsme nevěděla co je zač,ale teď - teď už to vím. je to pocit ukončení všeho. Pocit, který vám říká :"Proč se trápíš, když to můžeš tak snadno a rychle ukončit!!" a má setsakramensky pravdu., Tabletky nejsou daleko a nebo stačí vyšlapat pár schodů ,vzít klíček , otevřít skříň, nabít a stisknout spoušť. Vše by šlo hladce. Avšak to byl taky on, kdo mně to naučil . Možná právě , abych to měla tak jednoduché .Ikdyž pochybuju, On myslí pouze a jen na sebe!!!Je to mizerný pocit a já vím, že mám čím dál tím víc problém ho neposlouchat, necítít, nevnímat. Ale začíná to být nemožný. Moje psychika po každé pulce klesá, klesá , když slyším jak nadává jaká jsme piča a že jsme po mámě jen kvůli tomu, že mám hubu a že vše řeknu co si myslím. Nadává na tolik věcí a vy cítíte, že klesáte níž a níž až se nad vámi zavře hlubina a vy jste v římě. Ale zatím jsme se vždy z té hlubiny dostala ať už vzpomiínkou a nebo silnější bolestí,která mi pomohla. Ale jak dlouho to vydrží??? Jak dlohou budu schopná tomuhke odolávat??
To nevím, ale vím, že pokud ta moje cesta bude takhle dlažděná jak je už několik let, tak vím, že jedna ze tří metod bude uskutečněna. Možná mně ještě zachrání střední škola, ale kdo ví, zda mně tam vezmou. Pokud ne ,tak jsem velmi v háji. vlastně celá moje minulost je v háji . Minulost, která ty pěkné a nádherné chvilky jsou zastřeny těmi hnusnými. Jsem jimi celá proskákla a jde to a ji vidět. No... konec žvatlaní. Ani to nečtětě. Vlastně tady ani nikdo nechodí, takže ještě , že tak. Nikdo to číst nebude. Napadlo mně, že bych si mohla psát deník, ale u tohohle bych asi nevydržela. píše trpím sama než s někým po boku. Je to ohodně lepší!!! Nikdo vás nevidí a neslyší, ale co konči Bee, je čas si vzít antibiotika a jít do peřin, kde jedině můžu klidně spát bezesnů... Adios

Je to stejný

14. prosince 2009 v 19:38 | Bumblebee
Ahojky,
Tak zase po dlouhé době něco píšu. Řeknu vám, je to děs. Jak začít?? No asi nejdřív tím obrázkem . Proč tu je?? Hodně často si ho čtu, protože se mi hodně líbí a je dost pravdivý. K tomu jsem dlouho neviděla Monkey a moc se mi po ní stýská .Ráda bych za ní šla, ale chci, aby měla klid a odpočinula si a hlavně se uzdravila .To je pro mně nejdůležitější.
Jinak co já? Pořád to stejný. Jít do školy, kde se člověk pořád učí , pak zas domů něco pojím a pak jdu se učit. Řeknu vám teď se šprtám i několik hodin. Pak si udělat svačinu svoje povinnosti a jít hajat. A nebo místo učení spím, jak jsem unavená a vyčerpaná. A pak vůbec nic neumím a na mé štěstí si mně vytáhne učitel na ústní zkoušení, za kterého jsem naštěstí vyvázla s 2-. A to bylo tak tak, už jsme to viděla bledě.
Ale co to by nebyl náš milující a hodný učitel chemie a fyziky. ÁÁáááá uškrtit ho je málo!!!
Granát na něj.
No, ale jinak mám na vás dotaz: Pokud chcete zde nějáký film, který chcete vidět, tak mi to napište a já se ho pokusím najít online , aby jste se na něj koukli, protože ne každý se dívá na to co my s Monkey( že Monkey, na čem jsme vyrůstali :D)
Takže asi tak nějak. No nic Končím moc mně toho nenapdá co bych mohla napsat, protože každý den je stejný bez vyjímky . Ale co takovej je život. Měj te se . Tento týden jsem určitě hodím nějáké obrázky a písničky. Tak se máte na co těšit :0). Zatím Bumblebee

Unavená aneb chci pracovat

3. prosince 2009 v 21:35 | Bumblebee
Tak , jak pak se máte?? Já teda nic moc. Cítím se strašně unavená. Nestíhám se ani naučit, áááá CHCI PRÁZDNINY!!!
Už mně nebaví ty žvásty a další kecy, že teď je to pro nás důležité, ale že ten nápor musí být, ale ať jdou k čertu, kdo se má pořád všechno učit, opisovat, uvažovat. Není jak jít dát si kafe , přijít do třídy, vysvětlit látku a jít na WC, a pak zase znovu. ONI SE NIC UČIT NEMUSÍ!!!
Řeknu vám, těším se až budu pracovat. Sice rodiče furt naříkaj, ale za to lepší robota, než někde sedět poslouchat žvásty a další pípoviny, za které mám chuť vraždit!!!!
No konečně jsem se někde vyřvala :-).
Jinak dneska a včera jsme psali SCIA a musím se pochválit. Myslela jsem si, že dopadnu hůř a hle v ajině, jsem byla mezi prvních pěti a z matiky mám co jsem vypočítala příklady( a že taky byly těžké jak cip). Jsem vypočítala patnáct příkladu z třicetidvou - tuším. Ale na to jak teď v matice plavu(budu ráda, když to dám na tu dvojku), tak jsem pyšná, že jsem tolik vypracovala, ještě sice nwm, jak jsem se umístila v matice, češtině a OSP,ale i tak doufám, že to půjde aspoň tak dobře , jak u té ajiny. No jinak co new?
1.Závidím Monkey, že viděla New Moon, potvůrko.
2 .Zítra jsem doma, ptž máme ve škole Mikuláše a na mně nezbyla role(za což vážně moc díky) a tak jsem doma než , abych je tam někde pozorovala z dálky. Jen ať si to třída užije. Když se do toho tolik všichni cpou. Nechápu co na tom všichni vidí- je to otrava!!!! Kdyby jste to viděli, tak se asi pochčijete smíchy. Drsný.
3. Jinak mého psa - Šmudlu což je Bišonek Frisé, je ostříhaný. Hehehe, nemá už tu srst a já ho nemusím tolik kartáčovat, ale viditelně je mu zima, což mu nezávidím. U nás mrzne jak... a mi ani mikina , deka, hrubé ponožky a k tomu suprověhorký čaj(zase jsme u čaje :D:D) nestačí!! Áááááá je ze mně kostka ledu!!
4. No jinak včera jsme měla velmi těžkou noc. Chytl mně záchvat a já jsem začala šíleně kašlat. Nesnáším, když chytnu záchvat v noci, kdy psím jak pařez a nevzbudí mně ani motorovka u ucha.
Nemohla jsem ani dýchat a pak jsem hned letěla na záchod a vše bylo venku , celé mé jídlo za celý den. K tomu jsem nemohla popadnout dech a Bumblebee omdlela, kde ji pak našla mamka a odnesla do peřin(pořád nechápu jak mně mohla utáhnout!??!). Později jsem se konečně probrala celá čistá a pravidelně dýchala, vedel mně mé "drogy" alias tabletky. Po té jsme si lehla , přitriskla ke kočce a usnula. A hle co se nestalo Bee byla tak stranšně unavená z toho záchvatu, že vypla budík, otočila se na druhou stranu a spinkala dál. Pak jsem se probudila a hle bylo 6:45 , pááni málem mi ten bud odjel do dalekých končin.
No už moooc kecám a protahuju. Stejnak budu končit. Blíží se mi Kriminálka Las Vegas a já se na ni moooooc těším.
Takže čauvec a držím vám palečky , ve škole ať vám vše suprově dopadne.

Nikam nespěchat

12. listopadu 2009 v 20:07 | Bumblebee
Ahoj, všem.
Tak poprvé píši do svého deníčku. Možná je to tím , že se nesvěřuje, že to mám v sobě nevím. Ale třeba je čas zkusit to dostat ven, bo mám dneska takovou divnou náladu . A tak za zkoušku nic nedám, ale varuju vás . Nebude to mít ani hlavu ani patu!!
Od listopadu na nás ve škole tlačí. Musíte se snažit... Budete dělat Příjmačky… Nevezmou vás…
A další takové debilní kecy, že bych je nejraději zabila a to doslova(bacha začínám vařit). Moje psychika, která je dost nestabilní se začala hroutit a já přestala se věnovat Monkey a dokonce jsem ji ani nerozuměla - jak tomu říkáme my- nebyla jsem připojena
na naší normální vlnu, kterou vždy máme aneb rozumíme si beze slov. Dost mně to vyděsilo. K tomu musím dvakrát za týden stávat v pět ráno. Pro vás to může být v klidu doma, ale pro někoho jako jsem já či Monkey je to doba nekřesťanská. My máme ještě půlnoc a to doslova. A tak vyhrabat se z postele , do které bych nejraději skočila zase zpátky, obléct se, vytáhnout psa na vyvenčení, umýt zuby , zkusit dát vlasy
do
nějakého tvaru, udělat si kafe do školy, sluchátka připravit a huurrrááá na autobus , který jede v 6:10. K tomu vám fouká vítr a déšť vám buší do obličeje - co víc si přát?? Konečně přijíždí bus . Když se do něj konečně dostanu jdu k zadním dveřím a hle tam sedí takoví debili a ty jejich kecy áááááááááááá , zalepit ty jejich pusy. Konečně vystupuju a rozcházím se do své školy, kde mně čekají "Nádherné hodiny a kecání typu - budete dělat
příjmačky"
Děs, nespěchejte do 9. Třídy!!
No jinak si zítra konečně popovídám s Monkey. Zlatko, už se začínám dostávat do starých kolejích, takže se tio budu zase věnovat a omlouvám se, že jsem se ti nevěnovala!! Bude to už lepší!! Jsem klidnější a to jen díky té dnešní INFORMĚ, která byla v Opavě. Doporučuju tam zajít , jak se budete rozmýšlet na školu(Monkey, byl tam ten tvůj slavný gympl). No .. nic mně už nenapadá, co bych chtěla písnout. Nebo na co jsem zapomněla.

Takže papík a díky, že jsem to tady mohla poprvé dát :-D!!!
 
 

Reklama